WASHINGTON, DC – Afričtí političtí lídři mají plné ruce práce: přibývá nakažených COVID-19, zdravotnické soustavy jsou křehké, sílí potravinová nejistota a v některých oblastech narůstá sociální neklid. Jak přitom za nejprudšího smrštění ekonomiky na kontinentu za desítky let vysychají příjmy veřejných rozpočtů, ubývá zdrojů, které jsou k řešení těchto výzev k dispozici.
Finančně vyčerpané vlády a jejich mezinárodní rozvojoví partneři prozatím právem na první místo kladou veřejné zdraví, sociální ochranu a ekonomickou stimulaci. Jako by však zapomínali na jeden ze svých nejdůležitějších nástrojů: vzdělávání.
Nedávné analýzy naznačují, že některé africké vlády v reakci na pandemii seškrtávají rozpočty ve vzdělávací oblasti – a je-li globální finanční krize roku 2008 určitým vodítkem, učiní tak i dárci. Zatímco ovšem během krize roku 2008 vlády dokázaly školské rozpočty zachovat vydáním dluhu, současná břemena veřejného dluhu jsou už na kontinentu tíživá a výpůjční podmínky nepříznivé.
WASHINGTON, DC – Afričtí političtí lídři mají plné ruce práce: přibývá nakažených COVID-19, zdravotnické soustavy jsou křehké, sílí potravinová nejistota a v některých oblastech narůstá sociální neklid. Jak přitom za nejprudšího smrštění ekonomiky na kontinentu za desítky let vysychají příjmy veřejných rozpočtů, ubývá zdrojů, které jsou k řešení těchto výzev k dispozici.
Finančně vyčerpané vlády a jejich mezinárodní rozvojoví partneři prozatím právem na první místo kladou veřejné zdraví, sociální ochranu a ekonomickou stimulaci. Jako by však zapomínali na jeden ze svých nejdůležitějších nástrojů: vzdělávání.
Nedávné analýzy naznačují, že některé africké vlády v reakci na pandemii seškrtávají rozpočty ve vzdělávací oblasti – a je-li globální finanční krize roku 2008 určitým vodítkem, učiní tak i dárci. Zatímco ovšem během krize roku 2008 vlády dokázaly školské rozpočty zachovat vydáním dluhu, současná břemena veřejného dluhu jsou už na kontinentu tíživá a výpůjční podmínky nepříznivé.