Jak se vypořádat s riziky katastrof

Jaké jsme si rok po cunami v Indickém oceánu vzali z události ponaučení? Nejdůležitější lekcí je to, že se jednalo právě o ten typ katastrofy, jemuž zákonodárci věnují příliš málo pozornosti – šlo o pohromu s nízkou nebo neznámou pravděpodobností výskytu, která ovšem způsobuje obrovské škody, jakmile k ní dojde. Třebaže počet mrtvých, fyzické i citové strádání těch, kdo přežili, i škody na majetku, jež cunami způsobilo, byly nesmírné, jiné katastrofy s nízkou (ale ne zanedbatelnou) nebo neznámou pravděpodobností výskytu by mohly zapříčinit ještě větší ztráty.

Například asteroid, který v roce 1908 explodoval nad Sibiří se silou vodíkové bomby, mohl zabít miliony lidí, kdyby k jeho výbuchu došlo nad velkým městem. Přesto průměr tohoto asteroidu činil jen asi 60 metrů. Na Zemi by mohl dopadnout mnohem větší asteroid (jeden z tisíců nebezpečně velkých asteroidů na oběžných drahách, které se křižují s oběžnou dráhou Země) a kombinací nárazových vln, požárů, vln cunami a znemožnění průniku slunečního svitu způsobit naprostý zánik lidského rodu.

Mezi další rizika patří přirozené epidemie (španělská chřipka si v letech 1918 až 1919 vyžádala životy 20 až 40 milionů lidí), jaderné či biologické útoky teroristů, určité typy laboratorních nehod a překotné globální oteplování. Pravděpodobnost katastrof způsobených – ať záměrně, či nezáměrně – v důsledku lidské činnosti podle všeho kvůli rychlosti a směřování technologických pokroků roste.

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/BljWlNw/cs;