eating on everest gromanuk/Flickr

Zdravá, klimaticky šetrná strava

BERLÍN – Letos v prosinci se vedoucí světoví představitelé sejdou v Paříži na Konferenci Organizace spojených národů o změnách klimatu, kde prodiskutují rozsáhlou dohodu o snížení uhlíkových emisí a omezení globálního oteplování. V předvečer tohoto jednání by vlády z celého světa měly vzít v úvahu jednu klíčovou, byť často přehlíženou skutečnost: největší příčinou současného zhoršování životního prostředí a nedostatku zdrojů je naše měnící se strava – která se navíc ani příliš neslučuje se zdravým životem.

Růst příjmů v uplynulých desetiletích urychlil výrazný posun ve stravovacích návycích lidí, při němž se stále důležitější složkou stravy stává zejména maso. A vzhledem k tomu, že chov a doprava dobytka vyžadují mnohem více potravin, půdy, vody a energie než rostlinná výroba, vyčerpává rostoucí poptávka po masu přírodní zdroje, zatěžuje systémy produkce potravin, poškozuje ekosystémy a zhoršuje klimatické změny.

Produkce masa je asi desetkrát náročnější na spotřebu vody než rostlinné kalorie a bílkoviny, když například jeden kilogram hovězího masa vyžaduje 15 415 litrů vody. Zároveň je to neefektivní způsob produkce potravin; k výrobě jedné kalorie masa je zapotřebí až 30 kalorií plodin.

Celosvětové stavy dobytka převyšují 150 miliard kusů, oproti pouhým 7,2 miliardám lidí – což znamená, že dobytek zanechává větší přímou ekologickou stopu než my lidé. Chov dobytka způsobuje téměř 14,5% celosvětových emisí skleníkových plynů a značně přispívá ke znečištění vody.

Chov dobytka navíc spotřebovává třetinu celkových vodních zdrojů používaných v zemědělství (které představuje 71% celkové spotřeby vody na světě) a také přes 40% globální produkce pšenice, žita, ovsa a kukuřice. Zároveň využívá 30% světové plochy, na které kdysi žila divoká zvířata, takže se významně podílí na ztrátě biodiverzity a vymírání druhů.

Trvalo déle než století, než evropská strava dospěla do stavu, kdy se maso konzumuje při každém jídle včetně snídaně. V rozsáhlých oblastech Asie přitom k podobnému posunu došlo za pouhou generaci. Masitá strava vyvolala celosvětový problém obezity, mimo jiné a zejména v Číně, jejíž rozšiřující se mezinárodní vliv jde ruku v ruce s rozšiřující se šířkou v pase u jejích občanů.

Subscribe to PS Digital
PS_Digital_1333x1000_Intro-Offer1

Subscribe to PS Digital

Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.

Subscribe Now

Nejvíce masa na osobu spotřebují Lucemburčané a hned po nich Američané. Vzhledem k počtu obyvatel USA je už to samo o sobě problém. Kdyby zbytek světa dostihl Spojené státy – kde spotřeba masa činí v průměru 125,4 kilogramu na osobu ročně oproti skrovným 3,2 kilogramu v Indii –, mělo by to katastrofální ekologické důsledky.

Známky dalšího vývoje jsou už teď znepokojivé. Poptávka po masu se má v letech 2013 až 2025 zvýšit o 50%, přičemž celková spotřeba na Západě stále stoupá a v rozvojovém světě, zejména v Asii, roste závratným tempem.

Aby producenti masa tuto poptávku uspokojili, museli zaujmout extrémně problematický přístup k chovu dobytka. Ve snaze zajistit rychlé přírůstky na váze nekrmí zvířata trávou, kterou by přirozeně konzumovala, ale dávají jim obilí – takový přístup je ovšem významným zdrojem zátěže pro produkci obilí, přírodní zdroje i životní prostředí.

A aby toho nebylo málo, dostává dobytek formou injekcí obrovské množství hormonů a antibiotik. V USA se 80% všech prodaných antibiotik podává profylakticky dobytku. Přesto to nestačí k zastavení šíření nemocí; a protože řada nových a nově se šířících infekčních onemocnění člověka má původ u zvířat, snaží se veterináři, mikrobiologové a epidemiologové pochopit „ekologii nemocí“ (otázku, jak příroda a lidský vliv na ni přispívají k šíření nemocí).

Ačkoliv jsou environmentální a zdravotní náklady naší měnící se stravy široce doložené, zůstává tento problém do značné míry bez odezvy. V době, kdy se svět potýká se závažnou vodohospodářskou krizí, rychle rostoucími globálními teplotami, závratným populačním růstem a stále závažnějšími zdravotními problémy včetně koronárních onemocnění, se to musí změnit – a rychle.

Aby snížili tlak na zdroje, měli by producenti dobytka především přejít na technologie šetřící vodu, včetně kapkového zavlažování. Současně by vlády a skupiny občanské společnosti měly podporovat zdravější stravu, která se více opírá o rostlinné bílkoviny a kalorie.

Nedávný výzkum zjistil, že kdyby svět přestal pěstovat plodiny určené na krmivo pro zvířata nebo je převedl na biopaliva, mohl by nejen skoncovat s hladem ve světě, ale nasytit i čtyři miliardy dalších lidí – to je více než předpokládaný přírůstek do doby, kdy se globální populace stabilizuje. Spotřeba masa způsobuje každoročně víc emisí skleníkových plynů než provoz automobilů.

To neznamená, že se všichni musí stát vegetariány. I částečný posun v návycích v oblasti spotřeby masa – kdy spotřebitelé budou před hovězím masem dávat přednost jiným možnostem, například kuřecímu nebo mořským produktům – by však mohl mít dalekosáhlý dopad. Produkce hovězího masa totiž vyžaduje v průměru 28krát více půdy a 11krát více vody než chov ostatních kategorií dobytka, přičemž se při ní vyprodukuje pětinásobně více emisí skleníkových plynů a šestinásobně více reaktivního dusíku.

Zavedení vyvážené, převážně rostlinné stravy s minimální spotřebou červeného a zpracovaného masa by pomohlo chránit přírodní zdroje, přispělo k boji proti globálnímu oteplování způsobenému člověkem a snížilo riziko chronických onemocnění vlivem nezdravé stravy, včetně úmrtnosti na rakovinu. Stejně jako vlády pomocí zákonů, regulací a dalších nástrojů s obrovským úspěchem odrazují od kouření, musí také pobízet občany, aby se stravovali vyváženě – v zájmu svého zdraví i v zájmu naší planety.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.

https://prosyn.org/OCd4lRJcs