SYDNEY – Čína vyrábí většinu své elektrické energie spalováním fosilních paliv, podobně jako to od dob průmyslové revoluce dělaly a dělají všechny sílící hospodářské mocnosti. Zaměříme-li se však na tuto jedinou skutečnost, pak hrozí, že přehlédneme jiný zaznamenáníhodný trend: čínský systém výroby energie se barví do zelena – a to mnohem rychleji než kterýkoliv jiný srovnatelně velký systém na zeměkouli.
Tento trend je patrný ve třech oblastech. První z nich je výroba elektrické energie. Podle údajů zveřejněných Čínskou radou pro elektřinu se množství energie, kterou Čína loni vyrobila z fosilních paliv, meziročně snížilo o 0,7%, což je první pokles v nedávné minulosti. Výroba energie z nefosilních zdrojů naopak vzrostla o 19%.
Pozoruhodné je, že jaderná energie hrála na této změně jen malou roli. Objem elektřiny vyrobené ze striktně zelených zdrojů – vodní, větrné a solární energie – se zvýšil o 20%, přičemž nejdramatičtější růst nastal u solární energie, kde zvýšení činilo závratných 175%. Solární energie překonala jadernou také co do objemu nově vyrobené energie: v loňském roce poskytla 17,43 terawatthodin navíc, oproti 14,70 terawatthodinám v případě jaderné energetiky. Vzhledem k tomu se zdá, že argument, podle něhož bude Čína při výrobě elektřiny z neuhlíkových zdrojů závislá na jaderných elektrárnách, nemá velké opodstatnění.
Druhou oblastí, v níž začal být zelený trend patrný, je celková čínská kapacita výroby elektrické energie. Energetická soustava země je dnes největší na světě a dokáže vyrábět 1,36 terawattů, oproti jednomu terawattu ve Spojených státech.
Přímé srovnávání různých energetických zdrojů je obtížné, poněvadž využívání větrných, solárních a jaderných elektráren i elektráren na fosilní paliva se mění podle denní doby. Pohled na celoroční údaje však nabízí několik dokladů o tom, jak se celý systém mění.
Loňský rok byl druhým po sobě jdoucím rokem, kdy Čína zvýšila kapacitu výroby energie z nefosilních zdrojů více než kapacitu z fosilních zdrojů. Schopnost generovat elektrickou energii z fosilních paliv zvýšila Čína o 45 gigawattů na celkových 916 gigawattů. Kapacitu výroby energie z nefosilních zdrojů však současně posílila o 56 gigawattů, takže celkový objem této energie dosáhl 444 gigawattů. Větrné, vodní a solární elektrárny přidaly k výrobní kapacitě 51 gigawattů.
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V důsledku toho představuje větrná, vodní a solární energie 31% celkové čínské kapacity výroby elektřiny, což je zvýšení z 21% zaznamenaných v roce 2007; jaderná energie přitom představuje další 2%. Tyto výsledky předčí cíl stanovený 12. čínskou pětiletkou, který předpokládal, že výrobní kapacita založená na nefosilních zdrojích bude do roku 2015 tvořit přibližně 30% elektrické soustavy v zemi.
A konečně je trend k zelené energii patrný i na čínských investičních schématech. Důkazy jsou zjevné: země dnes vkládá víc peněz do zelených zdrojů elektrické energie než do zdrojů závislých na fosilních palivech. Zároveň Čína vynakládá na zelenou energii víc prostředků než kterákoliv jiná země.
Investice do zařízení vyrábějících energii z fosilních paliv se neustále snižují, a to ze 167 miliard jüanů (zhruba 24 miliard amerických dolarů) v roce 2008 na 95 miliard jüanů (15,3 miliard dolarů) v roce 2014, zatímco investice do zdrojů nevyužívajících fosilní paliva vzrostly z 118 miliard jüanů v roce 2008 na nejméně 252 miliard jüanů v roce 2014. Podíl energetických investic putujících do obnovitelné výroby elektrické energie setrvale stoupá: v roce 2011 dosáhl 50%, zatímco o pouhé čtyři roky dříve to bylo 32%. V roce 2013 činil podíl investic do obnovitelných zdrojů plných 59%.
Mnohé závisí na úspěchu čínských energetických reforem a zejména na čínském úsilí vybudovat největší světovou energetickou soustavu založenou na obnovitelných zdrojích – je to mnohem větší ambice, než jakou si kdokoliv na Západě dokáže představit, natož se o ni pokusit. O to důležitější je přesně dokumentovat vývoj této soustavy, abychom pochopili celkový směr změn.
Čínská energetická soustava je i nadále silně založena na uhlí, kterého se spálí ještě mnoho, než bude možné tuto soustavu pravdivě označit za spíše zelenou než černou. Směr změn je ovšem zřejmý. Tuto skutečnost je zapotřebí uznat – a zohlednit v diskusích o globální energii a energetické politice.
To have unlimited access to our content including in-depth commentaries, book reviews, exclusive interviews, PS OnPoint and PS The Big Picture, please subscribe
From a long list of criminal indictments to unfavorable voter demographics, there is plenty standing between presumptive GOP nominee Donald Trump and a second term in the White House. But a Trump victory in the November election remains a distinct possibility – and a cause for serious economic concern.
Contrary to what former US President Donald Trump would have the American public believe, no president enjoys absolute immunity from criminal prosecution. To suggest otherwise is to reject a bedrock principle of American democracy: the president is not a monarch.
explains why the US Supreme Court must reject the former president's claim to immunity from prosecution.
When comparing Ukraine’s situation in 2024 to Europe’s in 1941, Russia’s defeat seems entirely possible. But it will require the West, and the US in particular, to put aside domestic political squabbles and muster the political will to provide Ukraine with consistent and robust military and financial assistance.
compare Russia's full-scale invasion to World War II and see reason to hope – as long as aid keeps flowing.
SYDNEY – Čína vyrábí většinu své elektrické energie spalováním fosilních paliv, podobně jako to od dob průmyslové revoluce dělaly a dělají všechny sílící hospodářské mocnosti. Zaměříme-li se však na tuto jedinou skutečnost, pak hrozí, že přehlédneme jiný zaznamenáníhodný trend: čínský systém výroby energie se barví do zelena – a to mnohem rychleji než kterýkoliv jiný srovnatelně velký systém na zeměkouli.
Tento trend je patrný ve třech oblastech. První z nich je výroba elektrické energie. Podle údajů zveřejněných Čínskou radou pro elektřinu se množství energie, kterou Čína loni vyrobila z fosilních paliv, meziročně snížilo o 0,7%, což je první pokles v nedávné minulosti. Výroba energie z nefosilních zdrojů naopak vzrostla o 19%.
Pozoruhodné je, že jaderná energie hrála na této změně jen malou roli. Objem elektřiny vyrobené ze striktně zelených zdrojů – vodní, větrné a solární energie – se zvýšil o 20%, přičemž nejdramatičtější růst nastal u solární energie, kde zvýšení činilo závratných 175%. Solární energie překonala jadernou také co do objemu nově vyrobené energie: v loňském roce poskytla 17,43 terawatthodin navíc, oproti 14,70 terawatthodinám v případě jaderné energetiky. Vzhledem k tomu se zdá, že argument, podle něhož bude Čína při výrobě elektřiny z neuhlíkových zdrojů závislá na jaderných elektrárnách, nemá velké opodstatnění.
Druhou oblastí, v níž začal být zelený trend patrný, je celková čínská kapacita výroby elektrické energie. Energetická soustava země je dnes největší na světě a dokáže vyrábět 1,36 terawattů, oproti jednomu terawattu ve Spojených státech.
Přímé srovnávání různých energetických zdrojů je obtížné, poněvadž využívání větrných, solárních a jaderných elektráren i elektráren na fosilní paliva se mění podle denní doby. Pohled na celoroční údaje však nabízí několik dokladů o tom, jak se celý systém mění.
Loňský rok byl druhým po sobě jdoucím rokem, kdy Čína zvýšila kapacitu výroby energie z nefosilních zdrojů více než kapacitu z fosilních zdrojů. Schopnost generovat elektrickou energii z fosilních paliv zvýšila Čína o 45 gigawattů na celkových 916 gigawattů. Kapacitu výroby energie z nefosilních zdrojů však současně posílila o 56 gigawattů, takže celkový objem této energie dosáhl 444 gigawattů. Větrné, vodní a solární elektrárny přidaly k výrobní kapacitě 51 gigawattů.
Subscribe to PS Digital
Access every new PS commentary, our entire On Point suite of subscriber-exclusive content – including Longer Reads, Insider Interviews, Big Picture/Big Question, and Say More – and the full PS archive.
Subscribe Now
V důsledku toho představuje větrná, vodní a solární energie 31% celkové čínské kapacity výroby elektřiny, což je zvýšení z 21% zaznamenaných v roce 2007; jaderná energie přitom představuje další 2%. Tyto výsledky předčí cíl stanovený 12. čínskou pětiletkou, který předpokládal, že výrobní kapacita založená na nefosilních zdrojích bude do roku 2015 tvořit přibližně 30% elektrické soustavy v zemi.
A konečně je trend k zelené energii patrný i na čínských investičních schématech. Důkazy jsou zjevné: země dnes vkládá víc peněz do zelených zdrojů elektrické energie než do zdrojů závislých na fosilních palivech. Zároveň Čína vynakládá na zelenou energii víc prostředků než kterákoliv jiná země.
Investice do zařízení vyrábějících energii z fosilních paliv se neustále snižují, a to ze 167 miliard jüanů (zhruba 24 miliard amerických dolarů) v roce 2008 na 95 miliard jüanů (15,3 miliard dolarů) v roce 2014, zatímco investice do zdrojů nevyužívajících fosilní paliva vzrostly z 118 miliard jüanů v roce 2008 na nejméně 252 miliard jüanů v roce 2014. Podíl energetických investic putujících do obnovitelné výroby elektrické energie setrvale stoupá: v roce 2011 dosáhl 50%, zatímco o pouhé čtyři roky dříve to bylo 32%. V roce 2013 činil podíl investic do obnovitelných zdrojů plných 59%.
Mnohé závisí na úspěchu čínských energetických reforem a zejména na čínském úsilí vybudovat největší světovou energetickou soustavu založenou na obnovitelných zdrojích – je to mnohem větší ambice, než jakou si kdokoliv na Západě dokáže představit, natož se o ni pokusit. O to důležitější je přesně dokumentovat vývoj této soustavy, abychom pochopili celkový směr změn.
Čínská energetická soustava je i nadále silně založena na uhlí, kterého se spálí ještě mnoho, než bude možné tuto soustavu pravdivě označit za spíše zelenou než černou. Směr změn je ovšem zřejmý. Tuto skutečnost je zapotřebí uznat – a zohlednit v diskusích o globální energii a energetické politice.
Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.