24

Špatná americká přeshraniční daň

NEW YORK – Spojené státy se možná chystají zavést daň z přechodu zboží přes hranice (BAT). Republikánská strana, která dnes ovládá zákonodárnou i výkonnou moc, pokládá BAT – která by fakticky dotovala americké vývozce tím, že by jim poskytovala daňové úlevy, a současně penalizovala americké firmy dovážející zboží – za důležitý prvek reformy podnikových daní. Republikáni tvrdí, že by daň zlepšila obchodní bilanci USA a současně zvýšila domácí produkci, investice a zaměstnanost. Bohužel se mýlí.

Pravdou je, že plán republikánů je vysoce problematický. Spolu s dalšími navrhovanými reformami by BAT proměnila americkou daň z příjmu právnických osob ve zdanění firemního cash flow (s úpravou při přechodu zboží přes hranice), což by mělo dalekosáhlé dopady na konkurenceschopnost a ziskovost amerických firem.

Některé sektory či firmy – zejména ty, které silně spoléhají na dovoz, například americké maloobchody – by se potýkaly s prudkým vzestupem daňových závazků; v určitých případech by byl tento růst ještě vyšší než jejich zisky před zdaněním. Sektory či firmy, které exportují, například ve výrobní sféře, by se naopak dočkaly podstatného snížení daňové zátěže. Tento nesoulad se jeví jako neopodstatněný a současně i neférový.

BAT by měla i jiné distribuční dopady. Ze studií vyplývá, že by mohla nejcitelněji postihnout spotřebitele ve skupině 10% nejnižších příjmů. Přitom je vykreslována jako metoda kompenzující škrty firemních daní, které republikáni rovněž prosazují – škrty, z nichž by měli v konečném důsledku prospěch lidé na samém vrcholu distribuce příjmů.

A co je ještě horší, BAT by ve skutečnosti neochránila americké firmy před zahraniční konkurencí. Z ekonomické teorie vyplývá, že hodnota dolaru by se díky BAT v podstatě mohla zvýšit stejně jako daň, čímž by se dopady na relativní konkurenceschopnost dovozu a vývozu vynulovaly.

Zhodnocení dolaru by navíc mělo výrazné důsledky pro účetní bilanci. Protože je většina zahraničních aktiv držených americkými investory denominovaná v zahraniční měně, hodnota těchto aktiv by se mohla snížit celkově o několik bilionů dolarů. Značně zadlužené rozvíjející se ekonomiky by navíc čelily rychle se nafukujícím dolarovým závazkům, které by mohly způsobit finanční tíseň, a dokonce i krize.

A i kdyby se americký dolar zhodnocoval méně než BAT, průmět dovozní daně na domácí ceny by způsobil dočasné, ale úporné zvýšení míry inflace. Některé studie naznačují, že v prvním roce fungování by nově zavedená BAT mohla zvýšit inflaci v USA o 1% nebo i více. Americký Federální rezervní systém by na takový růst mohl reagovat zvýšením své měnověpolitické sazby, kterýžto krok by v konečném důsledku vedl k růstu dlouhodobých úrokových sazeb a vyvolal další tlak na zvyšování devizového kurzu dolaru.

Další problém BAT spočívá v tom, že nová daň by způsobila značné disrupce v globálních dodavatelských řetězcích, které americký firemní sektor v posledních několika desítkách let vybudoval. BAT by podkopala schopnost firem maximalizovat efektivitu alokace pracovní síly a kapitálu – což je hlavní motivace offshoringu –, čímž by zatížila USA i globální ekonomiku vysokými sociálními náklady.

Posledním velkým problémem BAT je skutečnost, že porušuje pravidla Světové obchodní organizace (WTO), která umožňují korekce při přechodu přes hranice u nepřímých daní, jako je daň z přidané hodnoty, ale nikoliv u daní přímých, jimiž jsou zatíženy firemní příjmy. Vzhledem k tomu by WTO pravděpodobně rozhodla, že BAT je nezákonná. V takovém případě by USA mohly čelit odvetným opatřením v hodnotě ve výši až 400 miliard dolarů ročně, pokud daň nezruší. Byla by to těžká rána pro americký i globální růst HDP.

Nakolik je tedy pravděpodobné, že Spojené státy BAT zavedou? Návrh má podporu republikánské většiny ve Sněmovně reprezentantů, ale značný počet republikánských senátorů bude zřejmě hlasovat proti němu. U demokratů v obou komorách Kongresu je pravděpodobné, že budou hlasovat proti celé navrhované reformě podnikových daní, tedy i proti BAT.

Rovněž exekutiva je v této otázce rozpolcená: více protekcionisticky zaměření poradci prezidenta Donalda Trumpa návrh podporují, kdežto internacionalističtěji orientovaní poradci jsou proti. Trump samotný vysílá nejednoznačné signály.

Neshody ohledně BAT se týkají i firem – ty, které více vyvážejí, než dovážejí, návrh podporují a naopak. Pokud jde o širokou veřejnost, nízkopříjmové a středněpříjmové domácnosti by se měly stavět proti BAT, neboť tato daň by zvýšila ceny dnes levného dovozového zboží, které tyto skupiny běžně spotřebovávají, třebaže Trumpovi voliči z dělnických vrstev – zejména ti, kteří pracují ve výrobě – možná budou návrh podporovat.

Sečteno a podtrženo platí, že argumenty pro BAT jsou poměrně slabé – mnohem slabší než argumenty proti ní. To sice možná postačí k tomu, aby návrh neprošel, avšak v americké vládě existují silné protekcionistické síly, které budou tvrdě prosazovat BAT a podobná opatření. I kdyby tedy BAT neprošla, riziko ničivé globální obchodní války rozpoutané Trumpovou administrativou bude rozhodně přetrvávat.

Z angličtiny přeložil Jiří Kobělka.