0

Dobré zvýšení sazeb pro Evropu

Oplácet zlé zlým není nic dobrého. To, že evropské vlády svým voličům nedokázaly zajistit chléb na stůl, neznamená, že Evropská centrální banka by rovněž měla zpackat svůj úkol spočívající v prosazování cenové stability v eurozóně. To může znít jako samozřejmost, ale upuštění od stability cen je přesně to, co někteří evropští politici obhajují.

Například italští politici, kteří by se sice vzhledem k neutěšené hospodářské výkonnosti Itálie v poslední době zdáli nejméně způsobilí k nabídce rad pro ECB ohledně měnové politiky, prosazují škrty v úrokových sazbách. Náměstek ministra hospodářství Mario Baldassarri v souladu s poznámkami italského premiéra Silvia Berlusconiho minulý týden v Il Sole 24 Ore prohlásil, že všechny snahy o posílení růstu jsou marné, „jestliže někdo šlape na brzdu“.

Z koho si to tropí legraci? Pokud někdo „šlape na brzdu italského růstu“, je to Berlusconi sám. Během svého volebního období nevyvinul žádnou snahu o hospodářskou reformu a teď se vinu za chabou hospodářskou výkonnost Itálie snaží svalit na ECB. Itálii však v jeden z nejméně konkurenceschopných států v ekonomice eurozóny proměnil právě nedostatek úsilí o domácí hospodářskou reformu.

Svůj vliv má ale nejen obvyklá hra na svalování viny. Přibývá tlaků na ECB, aby zvýšila úrokové sazby – a útoky Berlusconiho a spol. jsou jak pokusem zabránit budoucím nárůstům sazeb, tak pokusem přimět ECB k uvolnění měnové politiky.