Noví vůdcové Číny se pomalu rýsují na obzoru a pozornost světa se přitom nejvíce soustřeďuje na osobu nástupce dnešního prezidenta Ťianga Ce-mina. To je ovšem poněkud zavádějící úhel pohledu, neboť nejvýznamnějším okamžikem nedávné čínské historie konjunktury a transformace je rok 1998, kdy byl do funkce předsedy Státní rady, tedy postu, který před tím zastával Teng Siao-ping, zvolen Ču Žung-ťi. Vzhledem k patrnému významu tohoto postu v posledních letech bude volba Čuova následníka zřejmě mnohem důležitější než výměna prezidenta Ťianga.
Před tím, než se stal premiérem, byl pan Ču, tehdy ještě prezident čínské centrální banky, znám jako architekt osmiprocentního ročního růstu čínské ekonomiky v 90. letech a jako hlavní mozek úspěšného tažení čínské ekonomiky proti inflaci. Pan Ču je jako čínský Jack Welch - dlouholetý generální ředitel amerického konglomerátu General Electric, známý svou tvrdohlavostí a oslavovaný pro svou upřímnost, globální pohled na svět a vyžadování vysokého výkonu. Pan Ču se proslavil mimo jiné tím, že trestal ty, kdo nedokázali dostát jeho očekáváním. Ještě jako starosta Sanghaje přikázal v rámci disciplinárního řízení zaměstnancům městské turistické kanceláře ručně vydrhnout všechny veřejné záchodky v městě.
Pár měsíců po svém zvolení premiérem Ču Žung-ťi přednesl tzv. projev ,,tří slibů", v němž se zavázal podniknout tři odvážné kroky na podporu energické a soběstačné ekonomiky. Za prvé chtěl zreorganizovat všech tři sta tisíc státních podniků, kterých je v Číně většina a které mají podstatný podíl na hospodářské aktivitě země. Více než sedmdesát procent těchto firem je prodělečných a vláda je výrazně podporuje dotacemi.
Noví vůdcové Číny se pomalu rýsují na obzoru a pozornost světa se přitom nejvíce soustřeďuje na osobu nástupce dnešního prezidenta Ťianga Ce-mina. To je ovšem poněkud zavádějící úhel pohledu, neboť nejvýznamnějším okamžikem nedávné čínské historie konjunktury a transformace je rok 1998, kdy byl do funkce předsedy Státní rady, tedy postu, který před tím zastával Teng Siao-ping, zvolen Ču Žung-ťi. Vzhledem k patrnému významu tohoto postu v posledních letech bude volba Čuova následníka zřejmě mnohem důležitější než výměna prezidenta Ťianga.
Před tím, než se stal premiérem, byl pan Ču, tehdy ještě prezident čínské centrální banky, znám jako architekt osmiprocentního ročního růstu čínské ekonomiky v 90. letech a jako hlavní mozek úspěšného tažení čínské ekonomiky proti inflaci. Pan Ču je jako čínský Jack Welch - dlouholetý generální ředitel amerického konglomerátu General Electric, známý svou tvrdohlavostí a oslavovaný pro svou upřímnost, globální pohled na svět a vyžadování vysokého výkonu. Pan Ču se proslavil mimo jiné tím, že trestal ty, kdo nedokázali dostát jeho očekáváním. Ještě jako starosta Sanghaje přikázal v rámci disciplinárního řízení zaměstnancům městské turistické kanceláře ručně vydrhnout všechny veřejné záchodky v městě.
Pár měsíců po svém zvolení premiérem Ču Žung-ťi přednesl tzv. projev ,,tří slibů", v němž se zavázal podniknout tři odvážné kroky na podporu energické a soběstačné ekonomiky. Za prvé chtěl zreorganizovat všech tři sta tisíc státních podniků, kterých je v Číně většina a které mají podstatný podíl na hospodářské aktivitě země. Více než sedmdesát procent těchto firem je prodělečných a vláda je výrazně podporuje dotacemi.