0

Vzepře se MMF Evropě?

CAMBRIDGE – Jak se krize eurozóny setrvale prohlubuje, Mezinárodní měnový fond možná konečně připustí nutnost přehodnotit svůj postoj. Nedávná výzva nové generální ředitelky Christine Lagardeové k nucené rekapitalizaci zkrachované evropské bankovní soustavy je dobrý začátek. Rozlícená reakce evropských představitelů – banky jsou v pořádku, tvrdí neústupně, potřebují jen podpořit likviditou – by měla přispět k upevnění odhodlanosti Fondu neztrácet ve vztahu k Evropě soudnost.

Až doposud Fond patolízalsky podporoval každou novou evropskou iniciativu usilující o oživení předlužené periferie eurozóny, přičemž pro Řecko, Portugalsko a Irsko už vyčlenil přes 100 miliard dolarů. MMF bohužel nehazarduje jen s penězi svých členů, ale v posledku se svou vlastní institucionální věrohodností.

Ještě před rokem na výročním setkání MMF ve Washingtonu vysoce postavení činitelé Fondu vykládali každému, kdo je poslouchal, že celá panika kolem evropského suverénního dluhu je jen bouře ve sklenici vody. Za pomoci vybroušených prezentací v PowerPointu s nadpisy jako „Krach v dnešních vyspělých ekonomikách: zbytečné, nežádoucí, nepravděpodobné“ se Fond snažil přesvědčit investory, že eurozóna je pevná jako skála.

Dluhová dynamika, prohlašoval MMF, nepředstavuje vážnou starost ani pro Řecko, díky očekávanému růstu a reformám. Nic nedbal na zjevnou pomýlenost své logiky, konkrétně v tom, že země jako Řecko a Portugalsko čelí realizačním rizikům, která mají mnohem blíž k poměrům na rozvíjejících se trzích než ve skutečně vyspělých ekonomikách typu Německa a Spojených států.