4369570346f86f100fd9c801_ve1215c.jpg Chris Van Es

Proč Evropa potřebuje automatické sestřihy

MNICHOV – Poté, co se země Evropské unie dohodly na zdvojnásobení úvěrové kapacity Evropského mechanismu finanční stability (EFSF) s ratingem AAA, speciálního fondu vytvořeného státy eurozóny proto, aby poskytoval pomoc členským ekonomikám v nesnázích, diskutují teď o podmínkách, za nichž budou prostředky EFSF uvolňovány. Zásadní otázkou je rozsah, ve kterém se věřitelé budou muset záchranných opatření účastnit tím, že akceptují „sestřihy“ – tedy částečné ztráty z jejich pohledávek.

Zástupci předlužených zemí a zemí, jejichž banky jsou jako věřitelé v silném ohrožení, tvrdí, že sestřihy by destabilizovaly evropskou finanční soustavu a vyvolaly efekt šířící se nákazy srovnatelný s krizí po pádu Lehman Brothers. Evropská ekonomická poradní skupina při CESifo, skupina ekonomů ze sedmi evropských zemí, však ve své poslední zprávě, aktuálně vydané v Bruselu, tento názor odmítla.

Skupina tvrdí, že k lehmanovské krizi dojít nemůže z toho prostého důvodu, že k ní už došlo. V říjnu roku 2008, měsíc po zhroucení Lehmanů, se země G8 dohodly, že zachrání všechny systémově významné banky, a současně byly po celém světě zřízeny záchranné mechanismy až do výše 4,9 bilionu eur (6,7 bilionu dolaru) – a jsou dodnes velkou měrou nedotčené. Kdyby se snad některá z těchto bank dostala do problémů kvůli nesplácenému suverénnímu dluhu, potřebné záchranné prostředky by byly okamžitě po ruce. Další zhroucení mezibankovního trhu je tudíž velice nepravděpodobné.

https://prosyn.org/UnhalhYcs