Kam až nás dovedou znalosti genetiky?

Díky rozluštění lidského genomu dnes lépe rozumíme podstatě našeho lidství, našemu vztahu ke světu i k naší budoucnosti. Známe soubor instrukcí, jež podmiňují vývoj člověka - tedy to, jak se každý z nás vyvíjí z jediné buňky, oplodněného vajíčka, do dospělého jedince, skládajícího se ze sta bilionů buněk tisíců různých typů. Co bude dál?

Jazykem genomů je DNA, jejíž abeceda má jen čtyři písmena: G, C, A a T. Genom však obsahuje tři miliardy takových písmen. V rámci Projektu Lidský genom byla tato písmena přeložena do tzv. "knihy života", která má pro představu pět set svazků po tisíci stranách, na každé z nichž je vytištěno zhruba tisíc slov o šesti písmenech. Jinak řečeno je lidský genom složen z jedné dlouhé věty, čítající tři miliardy slov, rozdělené do čtyřiadvaceti kusů - chromozomů, jejichž délka se pohybuje v rozmezí 45 až 280 milionů písmen.

V knihách jsou slova poskládána do vět, věty pak tvoří odstavce a odstavce kapitoly. Každá taková úroveň představuje vyšší, souvislejší významovou rovinu. Podobně je tomu i u lidského genomu. Slovy deoxyribonukleové kyseliny jsou geny, které kódují proteiny neboli bílkoviny - molekulární stavební kameny života. Geny a proteiny vytvářejí biologické systémy - srdce, mozek, ledviny, a tak dále -, jež svými funkcemi zabezpečují život.

https://prosyn.org/GTBjbhscs