Jak se globální finanční krize nezadržitelně proměňuje v krizi hospodářskou a nově i průmyslovou, po celé EU je slyšet volání: „Kde je Evropa?“ Reakce Bruselu nebyla doposavad vůbec povzbudivá.
Hlavní heslo Evropské komise zní, že neposkvrněnost jednotného trhu je třeba bránit za každou cenu a že využije drtivých zákonných pravomocí, aby zajistila, že finanční injekce ani jiné státní výpomoci poskytované vládami EU nepokřiví poctivou soutěž. Jde o dobře známou mantru a zdá se, že mezi průmyslníky teď sílí názor, že to nestačí.
Napříč Evropou přibývá obav, že průmyslové odstávky budou znamenat zavírání významných provozů a lavinu propouštění v tisících menších firem, a národní vlády se tak ocitají na cestě, kde hrozí srážka s EU, přestože vědí, že nejlepší naděje na záchranu tkví v koordinované evropské snaze. V Bruselu existuje povědomí, že krize nabízí skutečnou politickou příležitost, třebaže Komise ji teprve musí pochopit.
Jak se globální finanční krize nezadržitelně proměňuje v krizi hospodářskou a nově i průmyslovou, po celé EU je slyšet volání: „Kde je Evropa?“ Reakce Bruselu nebyla doposavad vůbec povzbudivá.
Hlavní heslo Evropské komise zní, že neposkvrněnost jednotného trhu je třeba bránit za každou cenu a že využije drtivých zákonných pravomocí, aby zajistila, že finanční injekce ani jiné státní výpomoci poskytované vládami EU nepokřiví poctivou soutěž. Jde o dobře známou mantru a zdá se, že mezi průmyslníky teď sílí názor, že to nestačí.
Napříč Evropou přibývá obav, že průmyslové odstávky budou znamenat zavírání významných provozů a lavinu propouštění v tisících menších firem, a národní vlády se tak ocitají na cestě, kde hrozí srážka s EU, přestože vědí, že nejlepší naděje na záchranu tkví v koordinované evropské snaze. V Bruselu existuje povědomí, že krize nabízí skutečnou politickou příležitost, třebaže Komise ji teprve musí pochopit.