0

Kdy má Čína přejít na plovoucí měnu?

Čínští předáci pod silným americkým tlakem obecně souhlasili s uvolněním žen-min-pi, avšak odmítli říct, kdy k němu dojde. Vzhledem k tomu, že Čína liberalizuje svůj kapitálový trh a odstraňuje restrikce pohybu zahraničního kapitálu, plovoucí měna je nevyhnutelná - Čína by se jinak musela vzdát kontroly nad peněžní nabídkou a úrokovými sazbami ve prospěch USA. Přesto vládci Číny jednají správně, když rozhodnutí o uvolnění měny odkládají.

Číňané mohou otálet, ale nemohou se skrýt před zásadním ekonomickým pravidlem: je-li kurz mezi měnami dvou zemí pevný, zatímco kapitálové toky mezi nimi jsou neomezené, hospodářsky vlivnější země bude ovládat měnovou politiku země druhé. Vzhledem k tomu, že americký dolar je světově dominantní rezervní měnou a množství dolarů v oběhu řídí americký Fed, Čína nebude moci regulovat svou vlastní peněžní nabídku, dokud bude lpět na pevném měnovém kurzu.

Příčina je jasná. Jestliže se Čína pokusí zvýšením úrokových sazeb snížit svou peněžní nabídku, vyvolá tak odpovídající nárůst poptávky po žen-min-pi, protože snahou zahraničního kapitálu bude využít vyšších úrokových sazeb u čínských aktiv. Aby udržela pevný měnový kurz, čínská centrální banka bude muset tento nárůst vyvážit zvětšením peněžní nabídky - tedy učinit opak toho, co prvotně zamýšlela. Obdobně platí, že dokud bude měnový kurz mezi žen-min-pi a dolarem pevný, selhal by každý pokus zvětšit peněžní nabídku prostřednictvím snížení úrokových sazeb.

Je to nutně problém? Kdyby Amerika uskutečňovala politiku stability cen a Čína ponechávala svůj měnový kurz vázaný na dolar, netěšila by se Čína stabilitě cen také, a to bez starostí o množství peněz v oběhu, jež by vlastně stanovoval Fed?