Slabé odbory, silné trhy cenných papírů

Tržní ekonomiky se zásadně odlišují v otázce, do jaké míry je vlastnictví velkých firem odděleno od jejich každodenního řízení. Z jakého důvodu majitelé firmy ochotně předávají její řízení profesionálním manažerům? Naléhavost této otázky roste s tím, jak se bohaté země - stejně jako mnoho přechodných a rozvojových ekonomik - snaží vytvořit silné trhy cenných papírů, které jsou potřebné pro pozvednutí investic, produktivity a růstu.

Oddělení vlastnictví od řízení a efektivní trhy cenných papírů se navzájem posilují. Základní teorie je prostá: pokud mohou šéfové krást, vzdálení vlastníci nebudou nakupovat akcie. Formalistické systémy občanského práva, které převažují v kontinentální Evropě, zřejmě neposkytují dostatečnou ochranu, a tak zde vlastnictví zůstává koncentrované. Naopak anglosaské systémy zvykového práva zmocňují soudce k výkladu nejednoznačných svěřeneckých pravidel případ od případu, čímž vytvářejí právní precedenty, které jsou pro manažery závazné.

To je ovšem chabé vysvětlení. Před první světovou válkou rozvíjely evropské země založené na občanském právu trhy cenných papírů stejně rychle jako USA a Velká Británie. Regulační orgány, jako je americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), ostatně vznikly právě proto , že svěřenecké povinnosti založené na zvykovém právu nechránily vzdálené vlastníky.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/x6Rwp85/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.