Tržní ekonomiky se zásadně odlišují v otázce, do jaké míry je vlastnictví velkých firem odděleno od jejich každodenního řízení. Z jakého důvodu majitelé firmy ochotně předávají její řízení profesionálním manažerům? Naléhavost této otázky roste s tím, jak se bohaté země - stejně jako mnoho přechodných a rozvojových ekonomik - snaží vytvořit silné trhy cenných papírů, které jsou potřebné pro pozvednutí investic, produktivity a růstu.
Oddělení vlastnictví od řízení a efektivní trhy cenných papírů se navzájem posilují. Základní teorie je prostá: pokud mohou šéfové krást, vzdálení vlastníci nebudou nakupovat akcie. Formalistické systémy občanského práva, které převažují v kontinentální Evropě, zřejmě neposkytují dostatečnou ochranu, a tak zde vlastnictví zůstává koncentrované. Naopak anglosaské systémy zvykového práva zmocňují soudce k výkladu nejednoznačných svěřeneckých pravidel případ od případu, čímž vytvářejí právní precedenty, které jsou pro manažery závazné.
To je ovšem chabé vysvětlení. Před první světovou válkou rozvíjely evropské země založené na občanském právu trhy cenných papírů stejně rychle jako USA a Velká Británie. Regulační orgány, jako je americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), ostatně vznikly právě proto , že svěřenecké povinnosti založené na zvykovém právu nechránily vzdálené vlastníky.
Tržní ekonomiky se zásadně odlišují v otázce, do jaké míry je vlastnictví velkých firem odděleno od jejich každodenního řízení. Z jakého důvodu majitelé firmy ochotně předávají její řízení profesionálním manažerům? Naléhavost této otázky roste s tím, jak se bohaté země - stejně jako mnoho přechodných a rozvojových ekonomik - snaží vytvořit silné trhy cenných papírů, které jsou potřebné pro pozvednutí investic, produktivity a růstu.
Oddělení vlastnictví od řízení a efektivní trhy cenných papírů se navzájem posilují. Základní teorie je prostá: pokud mohou šéfové krást, vzdálení vlastníci nebudou nakupovat akcie. Formalistické systémy občanského práva, které převažují v kontinentální Evropě, zřejmě neposkytují dostatečnou ochranu, a tak zde vlastnictví zůstává koncentrované. Naopak anglosaské systémy zvykového práva zmocňují soudce k výkladu nejednoznačných svěřeneckých pravidel případ od případu, čímž vytvářejí právní precedenty, které jsou pro manažery závazné.
To je ovšem chabé vysvětlení. Před první světovou válkou rozvíjely evropské země založené na občanském právu trhy cenných papírů stejně rychle jako USA a Velká Británie. Regulační orgány, jako je americká Komise pro cenné papíry a burzy (SEC), ostatně vznikly právě proto , že svěřenecké povinnosti založené na zvykovém právu nechránily vzdálené vlastníky.