7

Sexualita za závojem

NEW YORK – Žena až po kotníky zahalená v černém, hlavu obepnutou šátkem anebo kompletním čádorem, v Evropě či v Severní Americe kráčí po ulici, obklopena jinými ženami v blůzkách s odkrytými zády, minisukních a kratičkých šortkách. Prochází pod obřími billboardy, na nichž další ženy umdlévají v sexuálním vytržení, skotačí v luxusním prádle nebo se jen lenivě protahují, téměř úplně nahé. Může být něco příznačnějšího pro rozpaky, které Západ pociťuje nad společenskými mravy islámu a naopak?

Ideologické bitvy se často svádějí pomocí ženských těl jako emblémů a západní islamofobie není výjimkou. Když Francie zakázala nosit ve školách šátky přes hlavu, použila hidžáb jako zástupce západních hodnot obecně, včetně patřičného postavení žen. Když byli Američané připravováni na invazi do Afghánistánu, Tálibán byl démonizován za to, že ženám upírá kosmetiku a barvu na vlasy; po svržení Tálibánu západní zpravodajci často poznamenali, že ženy sňali šátky.

Nejsme však my na Západě se svou interpretací muslimských sexuálních mravů hrubě na omylu, zejména co do významu toho, proč se mnoho muslimek zahaluje nebo nosí čádor? A nejsme slepí ke svým vlastním známkám útisku žen a vlády nad nimi?

Západ si zahalování vysvětluje jako represi žen a potlačování jejich sexuality. Když jsem ale navštívila muslimské země a byla jsem v muslimských domácnostech pozvána k diskusi v ryze ženském prostředí, zjistila jsem, že přístup muslimů ke vzhledu žen a sexualitě nevychází z represe, ale ze silného smyslu pro rozdíl mezi veřejným a soukromým, pro to, co náleží Bohu a co náleží vlastnímu manželovi. Nejde o to, že by islám potlačoval sexualitu, nýbrž že ztělesňuje silně vyvinutý smysl pro její vhodné směřování – ke sňatku, k vazbám, jež zachovávají rodinný život, a poutu, které vytváří domov.