0

Oranžové Vánoce na Ukrajině

To, že Ukrajinci budou volit svobodu v čase Vánoc, je skutečně dokonalá shoda okolností. Neboť naše hnutí je triumfem radostných zástupů, nikoliv lůzy; protestů, nikoliv rabování; jasného smyslu, nikoliv chaosu. Cosi nového tak prosytí zvyky těch, kdo odteď budou vládnout Ukrajině: respekt k jednotlivcům, což je fundamentální pojistka proti zneužívání moci.

Nic už nikdy nesníží, co bylo v ulicích Kyjeva v sázce – a co jsme si vydobyli. Ukrajinský lid skrze odvahu a odhodlání oživil svou sebeúctu. Ukrajinci mají důvod k hrdosti. Sebedůvěra těch, kdo jsou řízeni, a opatrnost těch, kdo je řídí: právě to jsou psychologické prameny demokracie a skutečné svobody a v naší vlasti už nebude možné je odklonit.

Nikdy nebylo pochyb o tom, že za dvanáct let své nezávislosti se Ukrajina obrovsky změnila. Přesto pod hlavněmi střelných zbraní nikdo – ani stateční muži a ženy, již ve statisících stanovali ve sněhu před ukrajinským parlamentem, – s jistotou nevěděl, zda tyto změny vytrhly Ukrajince ze spárů strachu a lhostejnosti. Úspěch jejich vzdoru dokazuje moc myšlenky, jež odcházejícího prezidenta Leonida Kučmu a jeho pomahače vyvádí z míry: totiž že demokracie znamená vzít zodpovědnost za svůj osud do vlastních rukou.

Režim zjevně očekával, že se zástupy, které protestovaly proti podvodným volbám z 21. listopadu, s lhostejností rozptýlí. To se nestalo. Režim to donutilo volit mezi použitím síly, která by sílící vzdor zlomila, a ukončením vlastní činnosti dřív, než bude pozdě. Bezpočetná dobrovolnická armáda demokratů odmítla opustit ulice a náměstí Kyjeva a tím staré šedivé muže včerejška naší země donutila k odchodu do minulosti.