PAŘÍŽ – Po téměř 50 letech od vytvoření páté republiky generálem Charlesem de Gaullem chce Nicolas Sarkozy změnit fundamentální instituce Francie. Odborná rada mu do 1. listopadu zašle své návrhy.
Zatímco britská demokracie je hluboce zakořeněná navzdory své údajně „nepsané“ ústavě a Ústava USA byla od roku 1787 jen 26krát doplněna, Francie svou ústavu od roku 1789 už 15krát přepsala. Jen třetí republika (1875-1940) trvala déle než současná republika pátá.
Instituce páté republiky, ustavené de Gaullem v roce 1958 narychlo během alžírské krize, se ocitly pod palbou od prvního dne. Nepřátelství, jež velká část levice pociťovala vůči páté republice, šité na míru de Gaullově kromobyčejné osobnosti, opadlo až v roce 1981, když z moci propůjčené prezidentskému úřadu těžil François Mitterrand, jeden z de Gaullových nejhlasitějších kritiků.
PAŘÍŽ – Po téměř 50 letech od vytvoření páté republiky generálem Charlesem de Gaullem chce Nicolas Sarkozy změnit fundamentální instituce Francie. Odborná rada mu do 1. listopadu zašle své návrhy.
Zatímco britská demokracie je hluboce zakořeněná navzdory své údajně „nepsané“ ústavě a Ústava USA byla od roku 1787 jen 26krát doplněna, Francie svou ústavu od roku 1789 už 15krát přepsala. Jen třetí republika (1875-1940) trvala déle než současná republika pátá.
Instituce páté republiky, ustavené de Gaullem v roce 1958 narychlo během alžírské krize, se ocitly pod palbou od prvního dne. Nepřátelství, jež velká část levice pociťovala vůči páté republice, šité na míru de Gaullově kromobyčejné osobnosti, opadlo až v roce 1981, když z moci propůjčené prezidentskému úřadu těžil François Mitterrand, jeden z de Gaullových nejhlasitějších kritiků.