Provléknout fiskální nit ouškem jehly

PALO ALTO – Volby se často obracejí ke stavu ekonomiky, zejména za krušných časů. Když je slabý růst a málo pracovních míst, voliči vyhánějí úřadující politiky – ať jde o španělskou levici, francouzskou pravici nebo nizozemské centristy. Spojené státy nejsou žádnou výjimkou. Po třech letech Velké hospodářské krize Herberta Hoovera rozdrtil Franklin Delano Roosevelt. V roce 1980 Ronald Reagan po prudkém záchvatu stagflace převálcoval Jimmyho Cartera.

Ekonomická výkonnost přitom do velké míry závisí na hospodářské politice. Velkou hospodářskou krizi vyostřila žalostná měnová politika, zvyšování daní a ochranářské obchodní politiky. Obdobně uvolněná měnová politika USA v polovině minulé dekády napomohla k vytvoření podmínek pro Velkou recesi, neboť významně přispěla k explozi útrat na dluh a vyvolala realitní bublinu, která v letech 2007-2008 praskla.

Pro ekonomické a politické vyhlídky v USA i Evropě bude klíčový výsledek dvou souvisejících bitev mezi politickými přístupy. První se vede mezi „úsporami“ a „růstem“ – tedy mezi krátkodobým snižováním schodku a další fiskální stimulací. Na obou březích Atlantiku mnozí na levici tvrdí, že je potřeba více, nikoli méně vládních výdajů, aby ekonomika vybředla z recese. To na pravici jsou přesvědčeni, že nejvyšší prioritou vlád by měla být fiskální konsolidace.

https://prosyn.org/TAMfEpecs