Paul Lachine

Unavený titán

PAŘÍŽ – Rozpoutávající se „měnová válka“, která bude pravděpodobně dominovat diskusím na nadcházejícím summitu skupiny G-20 v Soulu, musí být hodnocena na pozadí nové mocenské krajiny – krajiny, kterou za pouhé dva roky proměnila první krize globalizované ekonomiky.

Ekonomické důsledky krize zanechaly řadu rozvinutých zemí v silném propadu, z něhož se usilovně snaží vybřednout směrem ke zdravému zotavení. Naproti tomu zemím s rozvíjejícími se trhy se po krátkém poklesu podařilo opětovně zažehnout růstové motory a dnes již opět uhánějí plnou parou vpřed a zaznamenávají impozantní tempa růstu.

Existují i důsledky finanční a měnové. Ačkoliv se dosud žádná měna nepropracovala k tomu, aby mohla nahradit dolar ve funkci světové rezervní a transakční měny, stala se tato „přehnaná výsada“, jak ji nazval Charles de Gaulle, terčem nepozorovaného útoku. Uskupení „ASEAN + 3“, které zahrnuje i Čínu, Japonsko a Jižní Koreu, založilo v březnu 2010 v rámci takzvané „Chiangmaiské iniciativy“ rezervní fond v objemu 120 miliard dolarů. Na rozdíl od roku 1997 se Spojené státy tentokrát ani nepokusily tento zárodečný „asijský měnový fond“ torpédovat.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/r79XSaA/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.