Závojové války

Nošení závojů prožívá na celém světě comeback. Ať už jsou to šátky pokrývající jen hlavu (tzv. „hidžáby“), obličej i hlavu („čádory“ a „burky“) nebo celé tělo, zahalené ženy dnes potkáváme snad všude – na ulici, ve školách i v parlamentech.

Proč se tento zvyk vrací? Závoj má sice mít kořeny v tradici, ale jeho znovuoživení je spíš reakcí na dnešní společenskou a politickou nestabilitu. Do Afghánistánu a jiných částí Asie přišel nárůst náboženské ortodoxie po pádu komunistických režimů, v Íránu se objevil po svržení šáha. V Egyptě, Saúdské Arábii a vesměs na celém Blízkém Východě má znovuobjevení závoje ještě řadu dalších příčin: tvrdí se, že je to jeden z důsledků arabské prohry s Izraelem v roce 1967, jiní soudí, že k tomuto jevu dochází v souvislosti s rozpadem snu o arabské jednotě.

Tato návaznost na politiku – o zahalování se v koránu téměř nemluví – ještě více nasvědčuje tomu, že je tento zvyk společenským a náboženským konstruktem: zahalování umožňuje vytvořit jakousi bezprostřední politickou identitu – „okamžitou tradici“ –, která je o to silnější, je-li nošení závoje vynucováno společensky závaznými pravidly. Taková pravidla mohou přicházet seshora, tj. od vlády nebo prostřednictvím výnosů, jež tlumočí základní články islámské víry, ale i zezdola, tedy prostřednictvím společných norem a společenského tlaku.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To continue reading, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/LXierdB/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.