0

Problém s nadějí

PAŘÍŽ – Předvolební prezidentská kampaň ve Spojených státech je v Evropě sledována s vášnivým zaujetím. Evropané ji vidí jako dlouhou ságu plnou překvapení. Na lidské a intelektuální kvality tří zbývajících kandidátů je na této straně Atlantiku dokonce pohlíženo s jistou závistí a ozývají se tu prohlášení typu: „Mohli bychom si aspoň jednoho z vašich kandidátů půjčit?“ Mnozí Evropané mají pocit, že všichni tři kandidáti jsou skvělí a že na rozdíl od předchozích voleb trpí Amerika rozpaky z hojnosti.

Zájem Evropanů o tyto prezidentské volby však nemůže zakrýt skutečnost, že zdaleka není jasné, co od nich vlastně očekávají. Evropané si sice přejí „normálnější“ Ameriku, která bude mít blíže k vlastním hodnotám, ale současně se obávají, že skromnější Amerika by od nich vyžadovala více v oblasti „tvrdé“ vojenské síly.

Amerika jako vzor, nebo Amerika jako ochránce – toto „evropské dilema“ je samo o sobě nové. Bezprostředně po druhé světové válce totiž většina Evropanů pokládala Spojené státy za ochránce před rozpínavými cíli Sovětského svazu a současně za klíčového vnějšího aktéra morální a hospodářské obnovy jejich hluboce raněného kontinentu.

Dnes už to neplatí. Rozpad SSSR, šrámy, které si Amerika způsobila sama – zejména v Iráku – a oslnivý vzestup Asie změnily evropské vnímání USA. Amerika už není ochráncem či vzorem jako dříve a ani v oblasti vlivu a moci dnes není osamocená.