Chystá se letos Francie vyměnit falšovanou revoluci z května 1968 za fingovanou kontrarevoluci, nebo Nicolas Sarkozy dostal od Francouzů mandát ke skutečné změně s cílem modernizovat jejich vlast? Proč Sarkozy vyšel z voleb vítězně jako francouzský prezident a jaké jsou pravděpodobné důsledky jeho výhry pro Francii, Evropu a pro svět?
Byť se někteří z těch, kdo jej volili, možná obávali, že co do osobnosti znamená „příliš mnoho“, Sarkozy zvítězil v prvé řadě proto, že mnohem více lidí bylo přesvědčeno, že Ségolène Royalová je prostě „příliš málo“ co do vážnosti vystupování – což byl dojem, který spíše potvrdila než rozptýlila jejich osobní debata. Royalové neúspěch nepřišel přes její elán a odhodlání proto, že je žena, nýbrž navzdory tomu.
V roce 1968, po deseti letech s Charlesem de Gaullem a vprostřed období silného růstu a plné zaměstnanosti, se Francouzi nudili. Dnes, po 12 letech s Jacquesem Chirakem a 14 letech s Françoisem Mitterrandem, s tempem růstu nižším než ve většině Evropy a mírou zadlužení i nezaměstnanosti vyšší než u většiny ostatních, se Francie obává úpadku a je zralá na reformu. Sarkozy pochopil lépe než kdokoli jiný právě to, že 39 let po květnu 1968 má Francie náladu na práci, ne na lásku.
Chystá se letos Francie vyměnit falšovanou revoluci z května 1968 za fingovanou kontrarevoluci, nebo Nicolas Sarkozy dostal od Francouzů mandát ke skutečné změně s cílem modernizovat jejich vlast? Proč Sarkozy vyšel z voleb vítězně jako francouzský prezident a jaké jsou pravděpodobné důsledky jeho výhry pro Francii, Evropu a pro svět?
Byť se někteří z těch, kdo jej volili, možná obávali, že co do osobnosti znamená „příliš mnoho“, Sarkozy zvítězil v prvé řadě proto, že mnohem více lidí bylo přesvědčeno, že Ségolène Royalová je prostě „příliš málo“ co do vážnosti vystupování – což byl dojem, který spíše potvrdila než rozptýlila jejich osobní debata. Royalové neúspěch nepřišel přes její elán a odhodlání proto, že je žena, nýbrž navzdory tomu.
V roce 1968, po deseti letech s Charlesem de Gaullem a vprostřed období silného růstu a plné zaměstnanosti, se Francouzi nudili. Dnes, po 12 letech s Jacquesem Chirakem a 14 letech s Françoisem Mitterrandem, s tempem růstu nižším než ve většině Evropy a mírou zadlužení i nezaměstnanosti vyšší než u většiny ostatních, se Francie obává úpadku a je zralá na reformu. Sarkozy pochopil lépe než kdokoli jiný právě to, že 39 let po květnu 1968 má Francie náladu na práci, ne na lásku.