TEL AVIV – Nadcházející konference OSN připomínající 60. výročí UNRWA (Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě) nemohla přijít v lepší chvíli. Restituce území obsazených v roce 1967 bude pro vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu nadále očividně nepostradatelná, ale obě strany teď ústředním bodem debaty učinily dědictví války roku 1948.
Svým požadavkem, aby Palestinci uznali Izrael jako židovský stát, kupodivu složku roku 1948 otevřel izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jeho požadavek vrátil hledání cesty k míru zpět k zásadním bodům, kde ústřední roli nutně hraje otázka uprchlíků.
Netanjahuovým záměrem bylo v podstatě přinutit Palestince, aby připustili, že právo na návrat uprchlíků se týká pouze palestinského státu, nikoli Izraele. Skutečný význam jeho požadavku ale spočívá v tom, že zaznívá v době, kdy politiky premiéra Saláma Fajjáda představují skutečnou výzvu pro palestinské národní hnutí, aby si vybralo mezi étosem rehabilitace a budování státu.
TEL AVIV – Nadcházející konference OSN připomínající 60. výročí UNRWA (Úřadu OSN pro palestinské uprchlíky na Blízkém východě) nemohla přijít v lepší chvíli. Restituce území obsazených v roce 1967 bude pro vyřešení izraelsko-palestinského konfliktu nadále očividně nepostradatelná, ale obě strany teď ústředním bodem debaty učinily dědictví války roku 1948.
Svým požadavkem, aby Palestinci uznali Izrael jako židovský stát, kupodivu složku roku 1948 otevřel izraelský premiér Benjamin Netanjahu. Jeho požadavek vrátil hledání cesty k míru zpět k zásadním bodům, kde ústřední roli nutně hraje otázka uprchlíků.
Netanjahuovým záměrem bylo v podstatě přinutit Palestince, aby připustili, že právo na návrat uprchlíků se týká pouze palestinského státu, nikoli Izraele. Skutečný význam jeho požadavku ale spočívá v tom, že zaznívá v době, kdy politiky premiéra Saláma Fajjáda představují skutečnou výzvu pro palestinské národní hnutí, aby si vybralo mezi étosem rehabilitace a budování státu.