0

Trhy cenných papírů a politika

Mnozí ekonomičtí a finanční analytici si stěžují, že trhy cenných papírů rozvíjejících se zemí jsou často výrazně manipulovány tamními vládami a že jde o trhy více politické než ekonomické. Nevyřčeným předpokladem se zdá být to, že trhy cenných papírů vyspělých zemí naopak řídí nějaká ryzí síla ekonomické povahy a že tedy předpovídat jejich výkonnost je totéž jako předpovídat růst stromů.

Tento popis trhů cenných papírů rozvíjejících se zemích není nesprávný, jen zaujatý, neboť týž popis se vztahuje i na trhy cenných papírů ve vyspělých zemích. Nejlepší analytici vědí, že předpovídat výkonnost trhu cenných papírů kterékoliv země v podstatě znamená předpovídat, jak dobře se dle názoru vlády má v současném politickém ovzduší investorům na trhu cenných papírů dařit.

Pohleďme na trh cenných papírů Spojených států, zdaleka největší na světě. Všeobecný náhled je takový, že vláda se mezi společnosti nevměšuje a že výnosy z investic na americkém trhu cenných papírů reflektují zásadní síly silného kapitalistického hospodářství. To je jeden z důvodů, proč jsou USA magnetem pro portfoliové investory z celého světa.

Výnosy, díky nimž jsou americké trhy cenných papírů tak atraktivní, odráží ovšem křehkou politickou rovnováhu. S postupem času a změnami politických tlaků se proměňovaly především daňové sazby postihující cenné papíry. Například během druhé světové války se snížila politická podpora velkého bohatství a vláda prudce zvýšila daně z kapitálových zisků, dividend a vysokých příjmů vůbec. Když druhá světová válka vyvolala mohutné oživení z hospodářské krize 30. let, prezident Roosevelt a Kongres obratem přidali daň z nadměrných zisků, aby měli jistotu, že akcionáři nebudou profitovat přespříliš.