NEW YORK – Roste pravděpodobnost, že vážnou recesi zažijí nejen Spojené státy, ale celá globální ekonomika. Poslední vývoj naznačuje, že ekonomiky G7 už jsou v recesi anebo blízko propadu do recese. Další vyspělé ekonomiky či rozvíjející se trhy (zbytek eurozóny, Nový Zéland, Island, Estonsko, Lotyšsko a některé jihoevropské země) jsou rovněž na krok od tvrdého přistání do recese. Jakmile do ní vstoupí, dojde k prudkému zpomalení v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a dalších rozvíjejících se trzích.
Vynořující se globální recesi sytí několik faktorů: krach bublin bydlení v USA, Velké Británii, Španělsku, Irsku a dalších zemích eurozóny, prasklé úvěrové bubliny tam, kde peníze a úvěry byly příliš dlouho příliš levné, vážná úvěrová a likviditní tíseň následující po americké hypoteční krizi, negativní účinky klesajících akciových trhů (celosvětově už o 20% níž) na bohatství a investice, globální dopady recese v USA (které stále tvoří asi 30% globálního HDP) skrze obchodní vazby, slabost amerického dolaru, která snižuje konkurenční schopnost amerických obchodních partnerů, a stagflační účinky vysokých cen ropy a komodit, které nutí centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb kvůli boji s inflací v době, kdy hrozí vážné riziko negativního vývoje růstu a finanční stability.
Oficiální data naznačují, že americká ekonomika vstoupila do recese v prvním čtvrtletí letošního roku. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika odrazila – s dvojím propadem, recesí ve tvaru W – díky přechodným účinkům spotřeby daňových úlev ve výši 100 miliard dolarů. Do konce léta ale tyto účinky ustanou.
NEW YORK – Roste pravděpodobnost, že vážnou recesi zažijí nejen Spojené státy, ale celá globální ekonomika. Poslední vývoj naznačuje, že ekonomiky G7 už jsou v recesi anebo blízko propadu do recese. Další vyspělé ekonomiky či rozvíjející se trhy (zbytek eurozóny, Nový Zéland, Island, Estonsko, Lotyšsko a některé jihoevropské země) jsou rovněž na krok od tvrdého přistání do recese. Jakmile do ní vstoupí, dojde k prudkému zpomalení v zemích BRIC (Brazílie, Rusko, Indie a Čína) a dalších rozvíjejících se trzích.
Vynořující se globální recesi sytí několik faktorů: krach bublin bydlení v USA, Velké Británii, Španělsku, Irsku a dalších zemích eurozóny, prasklé úvěrové bubliny tam, kde peníze a úvěry byly příliš dlouho příliš levné, vážná úvěrová a likviditní tíseň následující po americké hypoteční krizi, negativní účinky klesajících akciových trhů (celosvětově už o 20% níž) na bohatství a investice, globální dopady recese v USA (které stále tvoří asi 30% globálního HDP) skrze obchodní vazby, slabost amerického dolaru, která snižuje konkurenční schopnost amerických obchodních partnerů, a stagflační účinky vysokých cen ropy a komodit, které nutí centrální banky ke zvyšování úrokových sazeb kvůli boji s inflací v době, kdy hrozí vážné riziko negativního vývoje růstu a finanční stability.
Oficiální data naznačují, že americká ekonomika vstoupila do recese v prvním čtvrtletí letošního roku. Ve druhém čtvrtletí se ekonomika odrazila – s dvojím propadem, recesí ve tvaru W – díky přechodným účinkům spotřeby daňových úlev ve výši 100 miliard dolarů. Do konce léta ale tyto účinky ustanou.