PAŘÍŽ – Vztah národa k vlastní minulosti má zásadní význam pro jeho přítomnost i budoucnost, pro jeho schopnost „jít dál“ ve svém žití či ponaučit se z dřívějších omylů a neopakovat je.
Existuje minulost, která „není nikdy mrtvá, není dokonce ani minulá,“ jak říká proslulý výrok Williama Faulknera. Taková minulost zarputile hatí každé směřování k nezbytnému usmíření se sebou samým a s bývalým či současným nepřítelem.
Takovou minulost lze dnes bolestně sledovat třeba na Balkáně, ve světě značnou měrou ochromeném mučivou fixací na konflikty, které region rozpoltily v 90. letech 20. století. Po celém regionu přetrvává naprostá neschopnost vzít v potaz úhel pohledu toho druhého a pocit kolektivního mučednictví, byť je pro spravedlnost třeba říct, že ne všude stejně.
PAŘÍŽ – Vztah národa k vlastní minulosti má zásadní význam pro jeho přítomnost i budoucnost, pro jeho schopnost „jít dál“ ve svém žití či ponaučit se z dřívějších omylů a neopakovat je.
Existuje minulost, která „není nikdy mrtvá, není dokonce ani minulá,“ jak říká proslulý výrok Williama Faulknera. Taková minulost zarputile hatí každé směřování k nezbytnému usmíření se sebou samým a s bývalým či současným nepřítelem.
Takovou minulost lze dnes bolestně sledovat třeba na Balkáně, ve světě značnou měrou ochromeném mučivou fixací na konflikty, které region rozpoltily v 90. letech 20. století. Po celém regionu přetrvává naprostá neschopnost vzít v potaz úhel pohledu toho druhého a pocit kolektivního mučednictví, byť je pro spravedlnost třeba říct, že ne všude stejně.