Mýtus o mezigenerační spravedlnosti

OXFORD: „Proč bychom měli všechno dělat jen v zájmu našich dětí“ je prastará řečnická otázka, obvykle doprovázena dodatkem, že “koneckonců, naše děti pro nás taky nikdy nic neudělaly.“ To nás hypoteticky zbavuje povinností vůči všem budoucím pokolením. Ovšem mnoho společenských i ochranářských aktivistů zastává zcela opačný názor. Ti říkají, že musíme respektovat „práva“ budoucích generací a rovněž musíme dbát jejich zájmů dle příkazů určitých principů spravedlnosti.

Pravda, jako obvykle, leží někde uprostřed. Budoucí generace přirozeně nemají žádná práva, ale to nás nezbavuje povinnosti morálního nátlaku na ty z našich politiků, kteří by svými postoji mohli jejich zájmy poškodit.

Důvod, proč nenarození lidé nedisponují žádnými právy, je ten, že nenarození lidé nemají vůbec nic. Nemají končetiny, ani vlasy, a ani disposici milovat Mozarta. Zatím zde nejsou; neexistují; tečka. Nenarození lidé by neměli být považováni za nějakou podivnou zvláštní třídu čekající kdesi nahoře na vhodný okamžik, aby se snesli na zem.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/lEAGHIR/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.