PRINCETON – Protestní hnutí, která vzplála napříč západní polokoulí od Chile až po Německo, zůstávají dosud překvapivě nedefinovaná a nedostatečně analyzovaná. Někteří lidé o nich hovoří jako o největší globální mobilizaci od roku 1968, kdy se rozlícené masy v jinak velmi odlišných zemích sjednotily kolem podobných problémů. Podle jiných názorů zde naopak nejsme svědky ničeho nového.
Například bulharský politolog Ivan Krastěv prohlásil, že momentálně zažíváme „rok 1968 naruby“. „Tehdy studenti v evropských ulicích dávali najevo touhu žít ve světě odlišném od světa svých rodičů,“ uvedl. „Dnes jsou studenti v ulicích proto, aby dali najevo touhu žít ve světě svých rodičů.“
Tato hnutí se zatím nedočkala názvu ani jasné interpretace. Avšak to, jak sama sebe popíšou – a jak je popíšou analytici –, bude mít významný dopad na to, jakým směrem by se mohla do budoucna ubírat. Zároveň by takové sebepochopení mohlo ovlivnit, jak by na tato hnutí měli obecně reagovat občané.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
While China was an early mover in regulating generative AI, it is also highly supportive of the technology and the companies developing it. Chinese AI firms might even have a competitive advantage over their American and European counterparts, which are facing strong regulatory headwinds and proliferating legal challenges.
thinks the rules governing generative artificial intelligence give domestic firms a competitive advantage.
After years in the political wilderness, the UK Labour Party is now far ahead in opinion polls, with sensible plans for improving the country's economic performance. But to translate promises into results, any future government will have to do something about the elephant in the room: chronic under-investment.
explains what it will take for any political party to restore hope in the country's long-term economic future.
PRINCETON – Protestní hnutí, která vzplála napříč západní polokoulí od Chile až po Německo, zůstávají dosud překvapivě nedefinovaná a nedostatečně analyzovaná. Někteří lidé o nich hovoří jako o největší globální mobilizaci od roku 1968, kdy se rozlícené masy v jinak velmi odlišných zemích sjednotily kolem podobných problémů. Podle jiných názorů zde naopak nejsme svědky ničeho nového.
Například bulharský politolog Ivan Krastěv prohlásil, že momentálně zažíváme „rok 1968 naruby“. „Tehdy studenti v evropských ulicích dávali najevo touhu žít ve světě odlišném od světa svých rodičů,“ uvedl. „Dnes jsou studenti v ulicích proto, aby dali najevo touhu žít ve světě svých rodičů.“
Tato hnutí se zatím nedočkala názvu ani jasné interpretace. Avšak to, jak sama sebe popíšou – a jak je popíšou analytici –, bude mít významný dopad na to, jakým směrem by se mohla do budoucna ubírat. Zároveň by takové sebepochopení mohlo ovlivnit, jak by na tato hnutí měli obecně reagovat občané.
To continue reading, register now.
Subscribe now for unlimited access to everything PS has to offer.
Subscribe
As a registered user, you can enjoy more PS content every month – for free.
Register
Already have an account? Log in