Vražda 11 regionálních zákonodárců, jež držely jako rukojmí kolumbijské gerily FARC, je připomínkou věčných muk země. Ač to však zní zvláštně, Kolumbie je dnes v lepším stavu než v předcházejících letech, zejména díky vedení prezidenta Álvara Uribeho.
Samozřejmě, jak dokládají vraždy, Kolumbie zůstává bizarním místem, jež čelí zvláštním a těžko zvladatelným potížím. Gerily FARC drží některé z unesených obětí už mnoho let. V polovojenských jednotkách se stále vyskytují dětští vojáci a existují videonahrávky kompromitující kolumbijské politiky a drogové krále. Ze všeho nejpodivnější jsou asi příslušníci geril, již odmítají propuštění na svobodu, a vláda trvající na jejich osvobození, třeba i proti jejich vůli.
Před o málo víc než rokem byl Uribe s velkým náskokem znovuzvolen, což byl hold jeho popularitě a účinnosti jeho politiky „demokratické bezpečnosti“ zaměřené na boj proti gerilám a obecnému násilí v zemi. Ve volbách padla nejstarší zavedená dvoupartajní soustava v Latinské Americe, poněvadž prezidentský kandidát aliance Polo Democrático získal víc hlasů než jeho vyzyvatel z Liberální strany, čímž dal konečně možnost volebního vyjádření levicovým silám, které dříve u volebních uren nenacházely větší potenciál ke změně než v horských bojích.
Vražda 11 regionálních zákonodárců, jež držely jako rukojmí kolumbijské gerily FARC, je připomínkou věčných muk země. Ač to však zní zvláštně, Kolumbie je dnes v lepším stavu než v předcházejících letech, zejména díky vedení prezidenta Álvara Uribeho.
Samozřejmě, jak dokládají vraždy, Kolumbie zůstává bizarním místem, jež čelí zvláštním a těžko zvladatelným potížím. Gerily FARC drží některé z unesených obětí už mnoho let. V polovojenských jednotkách se stále vyskytují dětští vojáci a existují videonahrávky kompromitující kolumbijské politiky a drogové krále. Ze všeho nejpodivnější jsou asi příslušníci geril, již odmítají propuštění na svobodu, a vláda trvající na jejich osvobození, třeba i proti jejich vůli.
Před o málo víc než rokem byl Uribe s velkým náskokem znovuzvolen, což byl hold jeho popularitě a účinnosti jeho politiky „demokratické bezpečnosti“ zaměřené na boj proti gerilám a obecnému násilí v zemi. Ve volbách padla nejstarší zavedená dvoupartajní soustava v Latinské Americe, poněvadž prezidentský kandidát aliance Polo Democrático získal víc hlasů než jeho vyzyvatel z Liberální strany, čímž dal konečně možnost volebního vyjádření levicovým silám, které dříve u volebních uren nenacházely větší potenciál ke změně než v horských bojích.