0

Indická výjimka

DILLÍ – Ratifikace historické jaderné smlouvy mezi Indií a USA americkým Kongresem znamená pozoruhodný nový vývoj v mezinárodních vztazích. Smlouva, která byla původně podepsána v červenci 2005, představuje významný mezník v sílícím partnerství mezi nejstarší a největší demokracií na světě.

Přináší uznání toho, co bychom mohli označit za „indickou výjimku“, tedy rozhodnutí jediné světové supervelmoci spolu se všemi dalšími státy zapojenými do obchodu se štěpnými materiály prodávat tyto materiály Indii navzdory faktu, že tato země odmítla podepsat Smlouvu o nešíření jaderných zbraní (NPT) a provedla dva jaderné testy.

Indie odmítla podepsat NPT ze zásady, poněvadž tato smlouva představuje poslední výspu apartheidu v mezinárodní soustavě, když pěti stálým členům Rady bezpečnosti Organizace spojených národů přiznává právo být jadernými státy, zatímco ostatním stejné právo upírá. Indie je dlouhodobým zastáncem globálního jaderného odzbrojení a její morální postoj k NPT se těší takřka jednomyslné podpoře občanů. Rovněž její zbrojní program je doma široce (byť zdaleka ne všeobecně) podporován coby nezbytná podmínka bezpečnosti v nebezpečném regionu.

Na rozdíl od Íránu a Severní Koreje, které NPT podepsaly a poté porušily jeho ustanovení prostřednictvím tajného jaderného zbrojního programu, Indie své jaderné zbraně vyvíjí otevřeně a v otázce nešíření má hvězdnou bilanci, neboť své technologie nikdy neexportovala a nikdy nevyzradila jaderné tajemství. Její jaderný program navíc podléhá přísné civilní kontrole.