Gulag ruské mysli

Je tomu už 15 let od nezdařeného puče proti Michailu Gorbačovovi ze srpna 1991. Sovětští vyznavači tvrdé linie tehdy považovali Gorbačovovy politiky perestrojky a glasnosti za zaprodání komunistického Ruska kapitalistickému Západu. Dnes už je ale zřejmé, že KGB a armáda, které puč zahájily, nebránily myšlenku komunismu. Místo ní hájily ideu ruského imperiálního poslání, představu, která dávala kremelským komisařům větší moc nad ohromnou ruskou říší a nad ruskými sousedy, než jaké kdy požíval car.

Gorbačovovy reformy nejenže vysvobodily obyčejné Rusy ze svěrací kazajky marxismu-leninismu, ale daly také průchod aspiracím národů, jež byly v impériu po staletí pod zámkem. Poněvadž národy tvořící SSSR jen dva roky předtím viděly, jak se jejich protějšky ve střední Evropě vymanily ze sovětské nadvlády, začínaly usilovat o získání téže svobody i pro sebe.

Pobaltské republiky, Estonsko, Lotyšsko a Litva, trvaly na směřování po vlastní národní cestě jako první a od té doby svůj osud coby členové Evropské unie a NATO spojily s Evropou. Další brzy následovali. Už v prosinci 1991 sovětská říše neexistovala.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To access our archive, please log in or register now and read two articles from our archive every month for free. For unlimited access to our archive, as well as to the unrivaled analysis of PS On Point, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/j94KYnw/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.