Gazpromizace evropské energetické bezpečnosti

Pojem „energetická bezpečnost“ v Evropě byl ukraden, aby posílil dodavatele a oslabil dovozce, což má za následek drastické omezení konkurence, rostoucí politickou zranitelnost a nahlodání právního státu. Skutečnost, že pravděpodobný nástupce ruského prezidenta Vladimira Putina Dmitrij Medveděv je předsedou správní rady Gazpromu, nenechává nikoho na pochybách o odhodlání Kremlu udržet energetický sektor pevně ve svých rukou. Asymetrie energetických vztahů mezi Evropskou unií a Ruskem však musí skončit.

Obavy EU o energetickou bezpečnost, které ještě přiživuje rostoucí závislost na Rusku, nikdy nebyly větší. Ruku v ruce s vyvlastněním ropné společnosti Jukos ruskými úřady jsou z ruského sektoru těžby energetických surovin vytlačováni cizinci. Je tedy zákonité, že mnozí lidé v Evropě zpochybňují hodnotu slova daného Kremlem.

EU by se však neměla odvracet, ale raději usilovat o hlubší zapojení a reciprocitu. Měla by napomáhat dalšímu začleňování Gazpromu do trhu EU prostřednictvím tržní liberalizace a integrace rafinérských a distribučních činností. Zároveň však musí naléhat na konečnou restrukturalizaci Gazpromu a na umožnění skutečného vstupu evropských firem na ruský trh, protože neochota Ruska něco takového dopustit zaručuje Evropě energetickou nejistotu.

https://prosyn.org/Lq3fKVIcs