PAŘÍŽ – S blížícími se prezidentskými volbami ve Francii směřuje země k bodu zlomu. Po tři desítky let, za vlády pravice i levice, sledovala Francie stejné neslučitelné, ne-li přímo protichůdné cíle. Vzhledem k tomu, že suverénní dluhová krize tlačí francouzské banky – a tím i francouzskou ekonomiku – ke zdi, něco bude muset povolit, a to brzy.
Až tento krach nastane – téměř jistě k tomu dojde rok nebo dva po volbách –, vyvolá radikální bolestné změny, možná ještě dalekosáhlejší, než byl státní převrat Charlese de Gaullea, který v roce 1958 vedl ke vzniku Páté republiky.
Většina francouzských politiků a byrokratů označuje podobné představy za vytahování strašáků. Copak prý nejsou klíčové ukazatele jako poměry dluhu nebo trendy rozpočtových schodků ve Spojených státech a ve Velké Británii horší? Jistě, francouzské nesnáze by se mohly jevit jako srovnatelné s problémy „Anglosasů“, nebýt ovšem milovaného dítěte francouzské politické garnitury: eura.
PAŘÍŽ – S blížícími se prezidentskými volbami ve Francii směřuje země k bodu zlomu. Po tři desítky let, za vlády pravice i levice, sledovala Francie stejné neslučitelné, ne-li přímo protichůdné cíle. Vzhledem k tomu, že suverénní dluhová krize tlačí francouzské banky – a tím i francouzskou ekonomiku – ke zdi, něco bude muset povolit, a to brzy.
Až tento krach nastane – téměř jistě k tomu dojde rok nebo dva po volbách –, vyvolá radikální bolestné změny, možná ještě dalekosáhlejší, než byl státní převrat Charlese de Gaullea, který v roce 1958 vedl ke vzniku Páté republiky.
Většina francouzských politiků a byrokratů označuje podobné představy za vytahování strašáků. Copak prý nejsou klíčové ukazatele jako poměry dluhu nebo trendy rozpočtových schodků ve Spojených státech a ve Velké Británii horší? Jistě, francouzské nesnáze by se mohly jevit jako srovnatelné s problémy „Anglosasů“, nebýt ovšem milovaného dítěte francouzské politické garnitury: eura.