0

Falešný příslib fondů na řešení krizí

ŘÍM – Už od konce loňského roku, kdy se finanční trhy začaly stabilizovat, si mezi politiky i širší veřejností získává stále větší podporu myšlenka přinutit finanční sektor, aby platil za náklady vynaložené daňovými poplatníky k tomu, aby ho udržel nad vodou. Francie a Velká Británie už zavedly dočasnou daň na bonusy ve finančním sektoru a vláda Spojených států předložila návrh zákona počítajícího s „poplatkem za zodpovědnost za finanční krizi“, který má přinést zpět peníze vložené do amerického Programu na podporu problémových aktiv (TARP). Diskutuje se také o otázce, jak nejlépe reformovat zdanění finančního sektoru, které je oproti jiným firemním příjmům v průměru mírnější a nevhodně upřednostňuje výpůjčky před akciovým financováním.

Paušální poplatek na pokrytí předešlých nákladů však nezmění motivaci finančního sektoru k přehnanému riskování. Navíc není zcela zřejmé, které náklady by se měly pokrývat.

Zatímco přímé fiskální náklady na podporu finančního sektoru činily v rozvinutých zemích 2,5-3% HDP (s maximy kolem 4,5%), celkový fiskální dopad krize je mnohem větší a rovná se celkovému očekávanému zvýšení veřejného dluhu – odhadem 40% HDP. Ještě vyšší jsou přitom celkové náklady celé ekonomiky – včetně ztráty výkonnosti a pracovních míst a doprovodné destrukce hmotného i nehmotného kapitálu, což by podle Andrewa Haldanea z Bank of England i podle dalších expertů mohlo zvýšit celkovou zátěž až na několikanásobek ročního HDP.

Debata v poslední době změnila směr: zdanění finančního sektoru je dnes pokládáno za pohodlný způsob, jak vyčlenit stranou dostatek prostředků ke splacení účtů za příští finanční krizi. Myšlenka uvalení daně na finanční sektor začala být úzce spojena s myšlenkou založení fondu na řešení krizí. Z toho by se platily zbytkové náklady na bankrot velkých institucí poté, co by jejich kapitál klesl na nulu, a zřejmě i poté, co budou smeteny ze stolu nároky věřitelů (i když některé návrhy jsou nejednoznačné a ponechávají prostor pro alespoň částečné odškodnění věřitelů).