Tvář zla

NEW YORK – Když jsem se Slobodanem Milosevićem před 13 lety stál na verandě vládního loveckého zámečku za Bělehradem, zahlédl jsem v dálce dva muže. Vystoupili ze svých bratrských mercedesů a ve slábnoucím světle se vydali k nám. Cítil jsem, jak mi tělem proběhl záchvěv; ti dva byli nezaměnitelní. Ratko Mladić v polní uniformě, podsaditý, s chůzí, jako by se brodil močálem, a Radovan Karadžić, vyšší, v obleku, typický svou bujnou, ale pečlivě sčesanou bělavou kšticí.

Karadžićovo zatčení a jeho příjezd před haagský tribunál pro válečné zločiny mě ve vzpomínkách vrátily do dlouhé noci konfrontace, dramatu a vyjednávání – jediného okamžiku, kdy jsem se s ním setkal. Bylo 5 hodin odpoledne 13. září 1995 a vrcholila válka v Bosně. Po letech chabé reakce Západu a Organizace spojených národů na srbskou agresi a etnické čištění Muslimů a Chorvatů v Bosně zahnalo Srby do obrany bombardování NATO pod vedením USA. Náš malý diplomatický vyjednávací tým se pokoušel ukončit válku, která stála život bezmála 300 tisíc lidí.

Milošević, Mladić a Karadžić byli hlavní příčinou války. Mladić a Karadžić tehdy už byli obžalováni Mezinárodním trestním soudem pro bývalou Jugoslávii jako váleční zločinci. (Milošević byl obviněn až v roce 1999.)

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/ezAvrw8/cs;