MOSKVA: Každá revoluce dříve nebo později skončí. Lidé jsou znechuceni zločinem a nejistotou a začínají toužit po „zákonu a pořádku“. V této chvíli společnost buď podlehne diktatuře anebo vytvoří nový sociální dohodu, která přijme za své klíčové výsledky revoluce.
Ruská revoluce 90. let očividně vstoupila do fáze stabilizace: široká veřejnost přijímá tržní hospodářství a soukromé vlastnictví a období chabé autority státu a slabé vlády ustupuje posilování státní moci spolu s tím, jak vyčerpaná společnost dává dnešním vládcům větší prostor pro jejich politické manévry.
Existuje teď tedy skutečná možnost nové společensko-politické dohody. Zásadní otázka nicméně zůstává: jakým způsobem dnešní ruští vládcové použijí své posílené moci a svobody k manévrování? Jsou v pozici, že mohou dělat konstruktivní politiku a věnovat se příliš dlouho zanedbávaným problémům. Je však nebezpečí, že tato posílená moc dá vzniknout nedemokratickému režimu – že období stabilizace vystřídá autoritativní režim.
MOSKVA: Každá revoluce dříve nebo později skončí. Lidé jsou znechuceni zločinem a nejistotou a začínají toužit po „zákonu a pořádku“. V této chvíli společnost buď podlehne diktatuře anebo vytvoří nový sociální dohodu, která přijme za své klíčové výsledky revoluce.
Ruská revoluce 90. let očividně vstoupila do fáze stabilizace: široká veřejnost přijímá tržní hospodářství a soukromé vlastnictví a období chabé autority státu a slabé vlády ustupuje posilování státní moci spolu s tím, jak vyčerpaná společnost dává dnešním vládcům větší prostor pro jejich politické manévry.
Existuje teď tedy skutečná možnost nové společensko-politické dohody. Zásadní otázka nicméně zůstává: jakým způsobem dnešní ruští vládcové použijí své posílené moci a svobody k manévrování? Jsou v pozici, že mohou dělat konstruktivní politiku a věnovat se příliš dlouho zanedbávaným problémům. Je však nebezpečí, že tato posílená moc dá vzniknout nedemokratickému režimu – že období stabilizace vystřídá autoritativní režim.