Paul Lachine

Hospodářské řízení, jaké EU potřebuje

BRUSEL – Z evropské finanční krize vyplynula dvě ponaučení. Za prvé nelze ničím nahradit včasnou a koordinovanou akci, jakmile se jednotná měna ocitne pod tlakem. A za druhé jsou všechny země eurozóny v podstatě na jedné lodi. Pokud se v ní objeví díra, utopí se všichni.

Rychlejší a sladěnější reakce by bývala mohla omezit dopady krize a tím i její náklady. Evropský fond finanční stability (EFSF), který byl v květnu 2010 narychlo založen s cílem zastavit hnisání, bude zanedlouho schopen vybrat zhruba 500 miliard eur v případě, že kterékoliv další země eurozóny budou čelit vážným problémům s likviditou. A členské státy eurozóny souhlasily, že tento mechanismus finanční stability od roku 2013 zavedou natrvalo, a dokonce že upraví Lisabonskou smlouvu tak, aby předešly jakékoliv právní nejednoznačnosti.

Navzdory tomu všemu se trhy nenechají těmito projevy solidarity v eurozóně přesvědčit. Hodnocení řeckého suverénního dluhu kleslo pod úroveň Egypta. Portugalsko muselo požádat o pomoc EFSF a Mezinárodní měnový fond. Irské banky údajně potřebují dalších 24 miliard eur, aby se udržely nad vodou. A Španělsko dělá, co může, aby se této nákaze vyhnulo.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you are agreeing to our Terms and Conditions.

Log in

http://prosyn.org/YgJGatg/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.