Válka s Irákem je už, zdá se, nevyhnutelná, ať už bude nebo nebude s podporou OSN. Ekonomické náklady takové války mohou být závratné, a to pokud jde jak o přímé americké výdaje na válku a její následky, tak o nepřímé dopady na světovou ekonomiku. Válka by se děla na pozadí celosvětově slabých ekonomických podmínek a tyto slabiny by dále zhoršila. Světová ekonomika by se tak kvůli ní mohla dostat do recese. Hospodářský výsledek války by mohl do velké míry záviset na diplomatickém kontextu. Pokud bude Amerika jednat sama za sebe, budou předvídatelné náklady této války pro světovou ekonomiku vyšší, než kdyby USA jednaly s podporou OSN.
Náklady války musí být v rovnováze s náklady alternativních akcí. Vysoké náklady jistě nejsou důvodem ke zrušení války, zvlášť tváří v tvář tak vážnému riziku jako to, že Irák by se mohl dostat ke zbraním hromadného ničení a použít je. Ovšem vedení války tam, kde by diplomatické prostředky - jako například zbrojní inspekce, hrozba odvety v reakci na iráckou agresi, připravenost OSN jednat, stane-li se riziko z Iráku bezprostřední - měly stačit, by mohlo mít obrovské ekonomické (i jiné) náklady, kterým bylo možno se vyhnout.
Tradiční, učebnicový pohled na válku je, že válka stimuluje ekonomiku, a to přinejmenším v krátkodobém horizontu. Tento zjednodušující pohled na válečnou ekonomiku je příliš úzký na to, aby vůbec dokázat popsat možné účinky irácké války. Musíme chápat i to, že válka s Irákem, byť válka omezená, by hluboce narušila mezinárodní tok zboží, služeb a investic, na němž naše globální ekonomika dnes závisí.
Válka s Irákem je už, zdá se, nevyhnutelná, ať už bude nebo nebude s podporou OSN. Ekonomické náklady takové války mohou být závratné, a to pokud jde jak o přímé americké výdaje na válku a její následky, tak o nepřímé dopady na světovou ekonomiku. Válka by se děla na pozadí celosvětově slabých ekonomických podmínek a tyto slabiny by dále zhoršila. Světová ekonomika by se tak kvůli ní mohla dostat do recese. Hospodářský výsledek války by mohl do velké míry záviset na diplomatickém kontextu. Pokud bude Amerika jednat sama za sebe, budou předvídatelné náklady této války pro světovou ekonomiku vyšší, než kdyby USA jednaly s podporou OSN.
Náklady války musí být v rovnováze s náklady alternativních akcí. Vysoké náklady jistě nejsou důvodem ke zrušení války, zvlášť tváří v tvář tak vážnému riziku jako to, že Irák by se mohl dostat ke zbraním hromadného ničení a použít je. Ovšem vedení války tam, kde by diplomatické prostředky - jako například zbrojní inspekce, hrozba odvety v reakci na iráckou agresi, připravenost OSN jednat, stane-li se riziko z Iráku bezprostřední - měly stačit, by mohlo mít obrovské ekonomické (i jiné) náklady, kterým bylo možno se vyhnout.
Tradiční, učebnicový pohled na válku je, že válka stimuluje ekonomiku, a to přinejmenším v krátkodobém horizontu. Tento zjednodušující pohled na válečnou ekonomiku je příliš úzký na to, aby vůbec dokázat popsat možné účinky irácké války. Musíme chápat i to, že válka s Irákem, byť válka omezená, by hluboce narušila mezinárodní tok zboží, služeb a investic, na němž naše globální ekonomika dnes závisí.