NEW YORK – Evropou a Amerikou se žene vlna úspor. Velikost rozpočtových deficitů, stejně jako velikost propadu, vyrazila mnoha lidem dech. Navzdory protestům včerejších zastánců deregulace, kteří by si přáli, aby vláda zůstala pasivní, je však většina ekonomů přesvědčena, že vládní výdaje byly prospěšné a přispěly k odvrácení další Velké hospodářské krize.
Většina ekonomů se také shoduje, že je chybou dívat se jen na jednu stranu bilance (ať už ve veřejném nebo v soukromém sektoru). Je třeba věnovat pozornost nejen tomu, co země nebo firma dluží, ale také jejím aktivům. To by mělo pomoci s odpovědí těm jestřábům z finančního sektoru, kteří nad vládními výdaji vyhlašují poplach. Ostatně vždyť i schodkoví jestřábi uznávají, že bychom se neměli zaměřovat na dnešní deficit, ale na dlouhodobé národní zadlužení. Výdaje, zejména za investice do vzdělávání, technologií a infrastruktury, ve skutečnosti mohou vést k nižším dlouhodobým deficitům. Ke vzniku krize přispěla krátkozrakost bank; nedovolme, aby ji teď prodloužila krátkozrakost vlády, popichované finančním sektorem.
Rychlejší růst a návratnost veřejných investic vynese vyšší příjmy z daní a 5-6% návratnost na vykompenzování přechodných zvýšení národního zadlužení více než stačí. Při analýze společenských nákladů a přínosů (zohledňující dopady mimo rozpočet) se takové výdaje, byť financované z dluhu, ukazují jako ještě atraktivnější.
NEW YORK – Evropou a Amerikou se žene vlna úspor. Velikost rozpočtových deficitů, stejně jako velikost propadu, vyrazila mnoha lidem dech. Navzdory protestům včerejších zastánců deregulace, kteří by si přáli, aby vláda zůstala pasivní, je však většina ekonomů přesvědčena, že vládní výdaje byly prospěšné a přispěly k odvrácení další Velké hospodářské krize.
Většina ekonomů se také shoduje, že je chybou dívat se jen na jednu stranu bilance (ať už ve veřejném nebo v soukromém sektoru). Je třeba věnovat pozornost nejen tomu, co země nebo firma dluží, ale také jejím aktivům. To by mělo pomoci s odpovědí těm jestřábům z finančního sektoru, kteří nad vládními výdaji vyhlašují poplach. Ostatně vždyť i schodkoví jestřábi uznávají, že bychom se neměli zaměřovat na dnešní deficit, ale na dlouhodobé národní zadlužení. Výdaje, zejména za investice do vzdělávání, technologií a infrastruktury, ve skutečnosti mohou vést k nižším dlouhodobým deficitům. Ke vzniku krize přispěla krátkozrakost bank; nedovolme, aby ji teď prodloužila krátkozrakost vlády, popichované finančním sektorem.
Rychlejší růst a návratnost veřejných investic vynese vyšší příjmy z daní a 5-6% návratnost na vykompenzování přechodných zvýšení národního zadlužení více než stačí. Při analýze společenských nákladů a přínosů (zohledňující dopady mimo rozpočet) se takové výdaje, byť financované z dluhu, ukazují jako ještě atraktivnější.