0

Boj o Evropu

Víkendový evropský summit v Bruselu měl dát Evropské unii ústavu, která by jí umožnila vypořádat se s výzvou, již představuje přijetí deseti nových členských států, plánované na jaro příštího roku. Místo toho přišel krach schůzky, možná jako předběžné varování, že by toto rozšíření mohlo být natolik ničivé, že nepovede k příhodné transformaci EU, nýbrž k jejímu zásadnímu narušení.

Podle dřívějších zkušeností vše hrálo proti představě dramatické katastrofy. V minulosti EU čelila mnoha politickým krizím, z nichž některé byly vážnější než tato. Ve všech případech členské státy daly přednost kompromisu před roztržkou.

Je možné, že tak znovu učiní. Zlehčit závažnost současné krize opravdu není těžké: můžeme argumentovat tím, že bezprostřední příčina krachu se při bližším přezkoumání vůbec nejeví až tak vážně.

Jádrem problému je fakt, že navrhovaná ústava by EU dala novou a mnohem jednodušší metodu většinového hlasování v Radě ministrů. Podle metody přijaté před třemi lety na summitu EU v Nice má každý členský stát určitý počet hlasů, vážený podle počtu obyvatel, přičemž malé státy jsou chráněné tím, že mají proporcionálně více hlasů než velké země.