LONDÝN – Jaká míra nerovnosti je přijatelná? Značná, soudě podle standardů z doby před nástupem recese, zejména ve Spojených státech a Británii. Peter Mandelson z okruhu „nových labouristů“ vystihl ducha posledních 30 let, když poznamenal, že se cítí nesmírně „uvolněně“ při pohledu na lidi, kteří „odporně“ bohatnou. Právě bohatnutí bylo veškerou podstatou „nové ekonomiky“. A novým boháčům zůstával rostoucí díl toho, co získali, protože se snižovaly daně, aby byli motivováni dále bohatnout, a ustoupilo se od snah rozdělit koláč zisků spravedlivěji.
Výsledky byly předvídatelné. V roce 1970 byl plat před zdaněním u vrcholného amerického manažera asi 30krát vyšší než u průměrného pracujícího; dnes je vyšší 263krát. V Británii základní plat (bez bonusů) vrcholného manažera v roce 1970 převyšoval základní plat průměrného pracujícího 47krát; v roce 2010 už to bylo 81krát. Od konce 70. let se zdaněný příjem nejbohatší pětiny obyvatel oproti té nejchudší zvyšoval v USA pětkrát rychleji a ve Spojeném království čtyřikrát rychleji. Ještě významnější je narůstající mezera mezi průměrným a mediánním příjmem: v USA a Británii narůstá podíl obyvatelstva žijícího za nanejvýš polovinu průměrného příjmu.
Některé země se tomuto trendu sice ubránily, ale ve světě jako celku nerovnost posledních 30-40 let sílí. Zvýšila se nerovnost uvnitř zemí a po roce 1980 prudce vzrostla nerovnost mezi zeměmi, než se koncem 90. let ustálila a konečně po roce 2000 začala opět klesat, jelikož v rozvojových zemích zrychlil doháněcí růst.
LONDÝN – Jaká míra nerovnosti je přijatelná? Značná, soudě podle standardů z doby před nástupem recese, zejména ve Spojených státech a Británii. Peter Mandelson z okruhu „nových labouristů“ vystihl ducha posledních 30 let, když poznamenal, že se cítí nesmírně „uvolněně“ při pohledu na lidi, kteří „odporně“ bohatnou. Právě bohatnutí bylo veškerou podstatou „nové ekonomiky“. A novým boháčům zůstával rostoucí díl toho, co získali, protože se snižovaly daně, aby byli motivováni dále bohatnout, a ustoupilo se od snah rozdělit koláč zisků spravedlivěji.
Výsledky byly předvídatelné. V roce 1970 byl plat před zdaněním u vrcholného amerického manažera asi 30krát vyšší než u průměrného pracujícího; dnes je vyšší 263krát. V Británii základní plat (bez bonusů) vrcholného manažera v roce 1970 převyšoval základní plat průměrného pracujícího 47krát; v roce 2010 už to bylo 81krát. Od konce 70. let se zdaněný příjem nejbohatší pětiny obyvatel oproti té nejchudší zvyšoval v USA pětkrát rychleji a ve Spojeném království čtyřikrát rychleji. Ještě významnější je narůstající mezera mezi průměrným a mediánním příjmem: v USA a Británii narůstá podíl obyvatelstva žijícího za nanejvýš polovinu průměrného příjmu.
Některé země se tomuto trendu sice ubránily, ale ve světě jako celku nerovnost posledních 30-40 let sílí. Zvýšila se nerovnost uvnitř zemí a po roce 1980 prudce vzrostla nerovnost mezi zeměmi, než se koncem 90. let ustálila a konečně po roce 2000 začala opět klesat, jelikož v rozvojových zemích zrychlil doháněcí růst.