Nesmíme dopustit, aby blízkovýchodní požáry odvedly pozornost světa od hrozby, již představují jaderné ambice Severní Koreje, která je demonstrovala nedávnou zkouškou rakety dlouhého doletu. Přesto se zdá, že se děje právě to.
V polovině července skončil summit představitelů skupiny G8 v Petrohradu výzvou Severní Koreji, aby zastavila raketové zkoušky a zřekla se svého programu jaderných zbraní. Stalo se tak po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která odsoudila severokorejské raketové zkoušky z 5. července, vyzvala k návratu k jednacímu stolu a požádala členské země OSN, aby zabránily dovozu a vývozu jakéhokoliv materiálu či financí souvisejících se severokorejskými programy raketových či nekonvenčních zbraní. Čínský prezident Chu Ťin-tchao naléhavě vyzval k dalšímu pokroku v zablokovaných rozhovorech, aby „bylo možné denuklearizovat celý Korejský poloostrov“. Vypadalo to jako diplomatický průlom, avšak skutečného pokroku v něm bylo méně, než se na první pohled zdálo.
Během svého prvního funkčního období Bushova administrativa doufala, že dokáže vyřešit severokorejský jaderný problém prostřednictvím změny režimu. Naděje přitom vkládala do předpokladu, že diktaturu Kim Čong-ila svrhnou izolace a sankce. Režim se však ukázal jako odolný a Bushova administrativa souhlasila s účastí na šestistranných rozhovorech s Čínou, Ruskem, Japonskem a oběma Korejemi.
Nesmíme dopustit, aby blízkovýchodní požáry odvedly pozornost světa od hrozby, již představují jaderné ambice Severní Koreje, která je demonstrovala nedávnou zkouškou rakety dlouhého doletu. Přesto se zdá, že se děje právě to.
V polovině července skončil summit představitelů skupiny G8 v Petrohradu výzvou Severní Koreji, aby zastavila raketové zkoušky a zřekla se svého programu jaderných zbraní. Stalo se tak po přijetí rezoluce Rady bezpečnosti OSN, která odsoudila severokorejské raketové zkoušky z 5. července, vyzvala k návratu k jednacímu stolu a požádala členské země OSN, aby zabránily dovozu a vývozu jakéhokoliv materiálu či financí souvisejících se severokorejskými programy raketových či nekonvenčních zbraní. Čínský prezident Chu Ťin-tchao naléhavě vyzval k dalšímu pokroku v zablokovaných rozhovorech, aby „bylo možné denuklearizovat celý Korejský poloostrov“. Vypadalo to jako diplomatický průlom, avšak skutečného pokroku v něm bylo méně, než se na první pohled zdálo.
Během svého prvního funkčního období Bushova administrativa doufala, že dokáže vyřešit severokorejský jaderný problém prostřednictvím změny režimu. Naděje přitom vkládala do předpokladu, že diktaturu Kim Čong-ila svrhnou izolace a sankce. Režim se však ukázal jako odolný a Bushova administrativa souhlasila s účastí na šestistranných rozhovorech s Čínou, Ruskem, Japonskem a oběma Korejemi.