Cizinci v cizí zemi

Migrace je stránkou globalizace, jež - slovy Oskara Wildea - tají svou pravou tvář. Zastánci globalizace kolem tohoto tématu chodí jako kolem horké kaše, protože mají strach, že vyvolají nacionalistické reakce. Uznávaní odpůrci globalizace se mu pak vyhýbají ze strachu, že je někdo obviní z rasismu nebo lhostejnosti vůči kritické situaci nejchudších obyvatel planety.

Toto ticho je nejen neupřímné, ale samozřejmě také nebezpečné. Globální ekonomická integrace teoreticky předpokládá svět, kde jsou trhy zboží, služeb, kapitálu a práce dokonale integrovány. Přestože řada trhů je dnes otevřených mnohem více než dříve - i když v některých z nich, zvlášť pak v zemědělských, přetrvává protekcionismus -, proces globalizace se integrace globálních trhů práce z větší části vůbec nedotkl.

Není to vlastně vůbec překvapivé. Vlády se celá staletí snažily chránit "své" místní chudé a nekvalifikované pracující před konkurencí imigrantů. Jistě, tyto snahy rychle mizí s tím, jak země bohatnou a místní pracovní síla přestává chtít vykonávat podřadnou práci. Do tohoto modelu například zapadá historie většiny velkých migračních vln do USA v 19. a 20. století. Stejně tak to platí pro indicko-pákistánskou a africko-karibskou imigraci do Británie po poválečném koloniálním ústupu Spojeného království a rovněž pro migraci Alžířanů do Francie a Turků do Německa během "hospodářského zázraku" 60. let minulého století.

To continue reading, please log in or enter your email address.

To read this article from our archive, please log in or register now. After entering your email, you'll have access to two free articles every month. For unlimited access to Project Syndicate, subscribe now.

required

By proceeding, you agree to our Terms of Service and Privacy Policy, which describes the personal data we collect and how we use it.

Log in

http://prosyn.org/kyvv5Qa/cs;

Cookies and Privacy

We use cookies to improve your experience on our website. To find out more, read our updated cookie policy and privacy policy.