Migrace je stránkou globalizace, jež - slovy Oskara Wildea - tají svou pravou tvář. Zastánci globalizace kolem tohoto tématu chodí jako kolem horké kaše, protože mají strach, že vyvolají nacionalistické reakce. Uznávaní odpůrci globalizace se mu pak vyhýbají ze strachu, že je někdo obviní z rasismu nebo lhostejnosti vůči kritické situaci nejchudších obyvatel planety.
Toto ticho je nejen neupřímné, ale samozřejmě také nebezpečné. Globální ekonomická integrace teoreticky předpokládá svět, kde jsou trhy zboží, služeb, kapitálu a práce dokonale integrovány. Přestože řada trhů je dnes otevřených mnohem více než dříve - i když v některých z nich, zvlášť pak v zemědělských, přetrvává protekcionismus -, proces globalizace se integrace globálních trhů práce z větší části vůbec nedotkl.
Není to vlastně vůbec překvapivé. Vlády se celá staletí snažily chránit "své" místní chudé a nekvalifikované pracující před konkurencí imigrantů. Jistě, tyto snahy rychle mizí s tím, jak země bohatnou a místní pracovní síla přestává chtít vykonávat podřadnou práci. Do tohoto modelu například zapadá historie většiny velkých migračních vln do USA v 19. a 20. století. Stejně tak to platí pro indicko-pákistánskou a africko-karibskou imigraci do Británie po poválečném koloniálním ústupu Spojeného království a rovněž pro migraci Alžířanů do Francie a Turků do Německa během "hospodářského zázraku" 60. let minulého století.
Migrace je stránkou globalizace, jež - slovy Oskara Wildea - tají svou pravou tvář. Zastánci globalizace kolem tohoto tématu chodí jako kolem horké kaše, protože mají strach, že vyvolají nacionalistické reakce. Uznávaní odpůrci globalizace se mu pak vyhýbají ze strachu, že je někdo obviní z rasismu nebo lhostejnosti vůči kritické situaci nejchudších obyvatel planety.
Toto ticho je nejen neupřímné, ale samozřejmě také nebezpečné. Globální ekonomická integrace teoreticky předpokládá svět, kde jsou trhy zboží, služeb, kapitálu a práce dokonale integrovány. Přestože řada trhů je dnes otevřených mnohem více než dříve - i když v některých z nich, zvlášť pak v zemědělských, přetrvává protekcionismus -, proces globalizace se integrace globálních trhů práce z větší části vůbec nedotkl.
Není to vlastně vůbec překvapivé. Vlády se celá staletí snažily chránit "své" místní chudé a nekvalifikované pracující před konkurencí imigrantů. Jistě, tyto snahy rychle mizí s tím, jak země bohatnou a místní pracovní síla přestává chtít vykonávat podřadnou práci. Do tohoto modelu například zapadá historie většiny velkých migračních vln do USA v 19. a 20. století. Stejně tak to platí pro indicko-pákistánskou a africko-karibskou imigraci do Británie po poválečném koloniálním ústupu Spojeného království a rovněž pro migraci Alžířanů do Francie a Turků do Německa během "hospodářského zázraku" 60. let minulého století.