Vytvoření Evropské měnové unie (EMU) bylo bezprecedentním úspěchem, který sliboval prohloubení a rozsíření trhů. Stimul směrem k obchodu a investicím je dobře patrný. Vydrží vsak euro i nadále?
Odpověď na tuto otázku ovlivní dvě současně probíhající události. První z nich je výsledek bitev o podobu reformy sociálního zabezpečení, které momentálně zuří ve Francii, v Německu i jinde. Druhou je pak debata o začlenění ,,sociálních práv`` do návrhu ústavy EU.
Nároky sociálního státu se mezi jednotlivými evropskými zeměmi diametrálně lisí. Tyto rozdíly jsou předzvěstí prudkých konfliktů uvnitř EMU. Francie, Německo i Itálie musí omezit své sociální závazky, zvýsit daně, anebo si půjčit. Ve stále konkurenčnějsím prostředí eurozóny by vsak zvysování daní vypudilo z příslusné země firmy, zatímco omezení sociálních dávek by se mohlo rovnat politické sebevraždě. Pokusení půjčovat si je tudíž vysoké.
Vytvoření Evropské měnové unie (EMU) bylo bezprecedentním úspěchem, který sliboval prohloubení a rozsíření trhů. Stimul směrem k obchodu a investicím je dobře patrný. Vydrží vsak euro i nadále?
Odpověď na tuto otázku ovlivní dvě současně probíhající události. První z nich je výsledek bitev o podobu reformy sociálního zabezpečení, které momentálně zuří ve Francii, v Německu i jinde. Druhou je pak debata o začlenění ,,sociálních práv`` do návrhu ústavy EU.
Nároky sociálního státu se mezi jednotlivými evropskými zeměmi diametrálně lisí. Tyto rozdíly jsou předzvěstí prudkých konfliktů uvnitř EMU. Francie, Německo i Itálie musí omezit své sociální závazky, zvýsit daně, anebo si půjčit. Ve stále konkurenčnějsím prostředí eurozóny by vsak zvysování daní vypudilo z příslusné země firmy, zatímco omezení sociálních dávek by se mohlo rovnat politické sebevraždě. Pokusení půjčovat si je tudíž vysoké.