PRINCETON – Vydavatelství Springer Nature, které vydává 3000 akademických časopisů včetně portfolia Nature sestávajícího z nejvlivnějších vědeckých periodik světa, ohlásilo v srpnu nové etické směrnice pro své editory. Směrnice řeší otázku rovnováhy mezi akademickou svobodou a rizikem zveřejnění výzkumu, který poškodí určité konkrétní skupiny lidí. A zároveň se zmiňují, byť mnohem stručněji, o výzkumu s využitím zvířat.
Existují dlouho zavedená pravidla, která zapovídají publikace článků založených na experimentech či zkouškách porušujících práva lidských subjektů výzkumu. Nové směrnice jdou ještě dál a stanovují, že editoři by měli odmítnout i výzkum, který sice přispívá k obecným znalostem a náležitě chrání subjekty výzkumu, ale zároveň nepřímo přispívá například ke stigmatizaci určité zranitelné skupiny lidí.
Aktualizované etické směrnice tak k nelehkým rozhodnutím, která již dnes musí přijímat editoři vědeckých časopisů, přidávají zbrusu nový a složitý soubor ohledů. Směrnice přitom ponechávají široký prostor různým interpretacím, které se mohou buďto přiklánět k akademickým svobodám, nebo naopak k ochraně práv a důstojnosti členů konkrétních skupin lidí. Uvidíme, zda tyto směrnice zúží okruh témat – a pokud ano, do jaké míry –, u nichž bude vědecká komunita moci doufat, že budou publikována v některém předním vědeckém magazínu.
PRINCETON – Vydavatelství Springer Nature, které vydává 3000 akademických časopisů včetně portfolia Nature sestávajícího z nejvlivnějších vědeckých periodik světa, ohlásilo v srpnu nové etické směrnice pro své editory. Směrnice řeší otázku rovnováhy mezi akademickou svobodou a rizikem zveřejnění výzkumu, který poškodí určité konkrétní skupiny lidí. A zároveň se zmiňují, byť mnohem stručněji, o výzkumu s využitím zvířat.
Existují dlouho zavedená pravidla, která zapovídají publikace článků založených na experimentech či zkouškách porušujících práva lidských subjektů výzkumu. Nové směrnice jdou ještě dál a stanovují, že editoři by měli odmítnout i výzkum, který sice přispívá k obecným znalostem a náležitě chrání subjekty výzkumu, ale zároveň nepřímo přispívá například ke stigmatizaci určité zranitelné skupiny lidí.
Aktualizované etické směrnice tak k nelehkým rozhodnutím, která již dnes musí přijímat editoři vědeckých časopisů, přidávají zbrusu nový a složitý soubor ohledů. Směrnice přitom ponechávají široký prostor různým interpretacím, které se mohou buďto přiklánět k akademickým svobodám, nebo naopak k ochraně práv a důstojnosti členů konkrétních skupin lidí. Uvidíme, zda tyto směrnice zúží okruh témat – a pokud ano, do jaké míry –, u nichž bude vědecká komunita moci doufat, že budou publikována v některém předním vědeckém magazínu.