BARCELONA: España va bien – Španělsku se daří dobře. Tuhle větu dnes říká kdekdo. A je proč. Španělsko naposledy vzkvétalo a cítilo se sebevědomě v době velkých zámořských objevů. Španělské firmy ale dnes do světa nevysílají své chvastounské dobyvatele, nýbrž prozkoumávají svět ve snaze nalézt nové příležitosti. Počínaje BSCH a BBVA v bankovnictví, firmami Repsol-YPF, Endesa a Iberdrola v energetickém průmyslu a konče Telefónicou v telekomunikacích, španělské firmy neohroženě sesadily americké giganty z předních míst žebříčku investorů v Latinské Americe. Tyto aktivity vrátily Madrid zpět na mapu nejen globálního trhu, ale i diplomacie.
Motorem této zámořské expanze je liberalizace doprovázená ekonomickým růstem. V posledních třech letech rostla španělská ekonomika tříprocentním tempem a v současnosti rychlost jejího růstu dosahuje dokonce čtyř procent. Během tohoto období se pětkrát snížil rozpočtový deficit, který tak dnes představuje pouhé jedno procento hrubého domácího produktu a nezaměstnanost poklesla z 23 na 15 procent. Není přitom ale divu, že silný růst opět rozdmýchal inflaci, která se nyní pohybuje na hranici tolerance Evropské centrální banky. Španělé si nicméně uvědomují, že už dlouho se neměli tak dobře, a tak nedávno do premiérského křesla znovu dosadili Josého Mariu Aznara spolu s parlamentní většinou, která se již nemusí spoléhat na koaliční partnery, a s mandátem dále a více zemi zmodernizovat.
Španělská cesta k liberalizaci vzhlíží k britskému liberálnímu modelu, a nikoli – jak je ve Španělsku tradičně zvykem – ke způsobu francouzskému. Během Aznarova prvního volebního období jeho Lidová strana zprivatizovala většinu státních firem a deregulovala větší část služeb. Jeho nová vláda se zavázala, že bude dále pokračovat ve snižování státního deficitu a nezaměstnanosti. Dále slibuje, že sníží daň z příjmu, zpevní základy systému sociálního zabezpečení a omezí náklady spojené se snižováním pracovních míst. Přislíbena byla rovněž skutečná konkurence v energetice a telekomunikacích, která dosud v privatizačním procesu scházela.
BARCELONA: España va bien – Španělsku se daří dobře. Tuhle větu dnes říká kdekdo. A je proč. Španělsko naposledy vzkvétalo a cítilo se sebevědomě v době velkých zámořských objevů. Španělské firmy ale dnes do světa nevysílají své chvastounské dobyvatele, nýbrž prozkoumávají svět ve snaze nalézt nové příležitosti. Počínaje BSCH a BBVA v bankovnictví, firmami Repsol-YPF, Endesa a Iberdrola v energetickém průmyslu a konče Telefónicou v telekomunikacích, španělské firmy neohroženě sesadily americké giganty z předních míst žebříčku investorů v Latinské Americe. Tyto aktivity vrátily Madrid zpět na mapu nejen globálního trhu, ale i diplomacie.
Motorem této zámořské expanze je liberalizace doprovázená ekonomickým růstem. V posledních třech letech rostla španělská ekonomika tříprocentním tempem a v současnosti rychlost jejího růstu dosahuje dokonce čtyř procent. Během tohoto období se pětkrát snížil rozpočtový deficit, který tak dnes představuje pouhé jedno procento hrubého domácího produktu a nezaměstnanost poklesla z 23 na 15 procent. Není přitom ale divu, že silný růst opět rozdmýchal inflaci, která se nyní pohybuje na hranici tolerance Evropské centrální banky. Španělé si nicméně uvědomují, že už dlouho se neměli tak dobře, a tak nedávno do premiérského křesla znovu dosadili Josého Mariu Aznara spolu s parlamentní většinou, která se již nemusí spoléhat na koaliční partnery, a s mandátem dále a více zemi zmodernizovat.
Španělská cesta k liberalizaci vzhlíží k britskému liberálnímu modelu, a nikoli – jak je ve Španělsku tradičně zvykem – ke způsobu francouzskému. Během Aznarova prvního volebního období jeho Lidová strana zprivatizovala většinu státních firem a deregulovala větší část služeb. Jeho nová vláda se zavázala, že bude dále pokračovat ve snižování státního deficitu a nezaměstnanosti. Dále slibuje, že sníží daň z příjmu, zpevní základy systému sociálního zabezpečení a omezí náklady spojené se snižováním pracovních míst. Přislíbena byla rovněž skutečná konkurence v energetice a telekomunikacích, která dosud v privatizačním procesu scházela.