0

Bezradné pohledy ke Gaze

V době, kdy jsou z pásma Gazy ovládaného Hamásem den co den odpalovány salvy raket Kassám a izraelští politici se předhánějí, kdo se vytasí s nejtvrdší reakcí, se dnešní izraelská otázka redukovala na úvahy, zda provést, či neprovést invazi. Na obou stranách však existují rozpory a obě strany se ocitly v pasti zdánlivě neřešitelného dilematu.

Hamás jako vládu je třeba posuzovat podle schopnosti zajistit obyvatelům Gazy bezpečnost a slušné vedení, ovšem Hamás jako hnutí se nedokáže zpronevěřit svému pevnému závazku bojovat s izraelským okupantem do poslední kapky krve. Hamás koneckonců nebyl zvolen proto, aby uzavřel mír s Izraelem nebo zlepšil vztahy se Spojenými státy. Jakkoliv mohou být některé sporadické známky posunu k politickému realismu povzbudivé, bezprostřední agenda Hamásu nezahrnuje zradu vlastního raison d’être přihlášením se k mírovému procesu z Annapolisu vedenému Spojenými státy.

Ofenzíva Hamásu není pokusem vtáhnout Izrael do nákladné invaze, která by mohla otřást jeho režimem. Jde spíše o krok vedený s cílem nastolit rovnováhu hrozeb založenou na udržování konfliktu nízké intenzity i v případě, že se obě strany dohodnou na novém klidu zbraní.

Dnes stále arogantnější a mimořádně dobře vyzbrojený Hamás očekává, že tento klid zbraní bude dohodnut pouze výměnou za nové ústupky ze strany Izraele i Egypta. Patří mezi ně otevření hranic Gazy včetně Egypťany kontrolovaného přechodu v Rafáhu, propuštění členů Hamásu zadržovaných v Egyptě, pozastavení izraelských operací proti aktivistům Hamásu na západním břehu Jordánu a právo reagovat na jakékoliv domnělé porušení příměří Izraelem.