ISTANBUL – Po nedávné návštěvě íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa v zemích Perského zálivu má ofenzíva šarmu islámské republiky pokračovat cestou prezidenta Hasana Rúháního do Turecka počátkem příštího měsíce. Na rozdíl od většiny arabských sousedů Íránu Turecko jednoznačně uvítalo prozatímní jadernou dohodu uzavřenou minulý měsíc mezi Íránem a skupinou P5+1 (pěti stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a Německem). Turečtí politici si však naléhavě uvědomují, že dohoda může postavit na hlavu křehkou rovnováhu moci na Blízkém východě.
Z pohledu Turecka má jaderná dohoda – bude-li úspěšně implementována a po šesti měsících se stane trvalou – potenciál eliminovat velký bezpečnostní problém. Vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana nechce mít proti sobě jaderný Írán a po staletích vyvážených styků se obává vzniku asymetrického mocenského vztahu.
Turecko si však také nepřálo vojenskou intervenci v Íránu pod vedením Spojených států. Panoval názor, že vojenský úder by vytvořil ještě více problémů v oblasti regionální stability a bezpečnosti. Proto turečtí politici důsledně prosazovali diplomatické řešení íránského hlavolamu, jehož se jim s nejnovější dohodou dostalo.
ISTANBUL – Po nedávné návštěvě íránského ministra zahraničí Džaváda Zarífa v zemích Perského zálivu má ofenzíva šarmu islámské republiky pokračovat cestou prezidenta Hasana Rúháního do Turecka počátkem příštího měsíce. Na rozdíl od většiny arabských sousedů Íránu Turecko jednoznačně uvítalo prozatímní jadernou dohodu uzavřenou minulý měsíc mezi Íránem a skupinou P5+1 (pěti stálými členy Rady bezpečnosti Organizace spojených národů a Německem). Turečtí politici si však naléhavě uvědomují, že dohoda může postavit na hlavu křehkou rovnováhu moci na Blízkém východě.
Z pohledu Turecka má jaderná dohoda – bude-li úspěšně implementována a po šesti měsících se stane trvalou – potenciál eliminovat velký bezpečnostní problém. Vláda premiéra Recepa Tayyipa Erdoğana nechce mít proti sobě jaderný Írán a po staletích vyvážených styků se obává vzniku asymetrického mocenského vztahu.
Turecko si však také nepřálo vojenskou intervenci v Íránu pod vedením Spojených států. Panoval názor, že vojenský úder by vytvořil ještě více problémů v oblasti regionální stability a bezpečnosti. Proto turečtí politici důsledně prosazovali diplomatické řešení íránského hlavolamu, jehož se jim s nejnovější dohodou dostalo.