Pohled na vědu skrze kulturní předsudky

Většina lidí dnes bere za samozřejmé, že v oblastech jako politika a novinařina se odrážejí a přetrvávají kulturní předsudky. Na vědu ale pohlížíme jako na oblast prostou jakýchkoli neprověřených kulturních domněnek. Pro některé vědecké obory to více či méně platí - například pro chemii nebo fyziku. Můj vědecký obor, etologie, čili studium zvyků zvířat, však rozhodně není bez poskvrny.

V tom, jak se díváme na zvířata, se odráží způsob, jakým nahlížíme na sebe sama. Zakladatel japonské primatologie Kindži Imaniši o tom ví své. Imaniši zastával názor, že příroda je ze své podstaty harmonická, nikoli tedy soutěživá, a že biologické druhy vytvářejí ekologický celek. Tento poměrně protidarwinovský pohled na věc tak rozčílil jistého britského paleontologa, dnes už zesnulého Beverlyho Halsteada, že v roce 1984 odjel do Kjóta, aby se s Imanišim setkal osobně. Imanišiho práce nemohl znát přímo, protože nikdy nebyly přeloženy, a tak mu s čistým svědomím vpálil do tváře, že jeho teorie je ,,ve své nereálnosti vyloženě japonská".

Co Halsteada přivedlo k takové neomalenosti? Proč později napsal článek, ve kterém kritizoval nejen Imanišiho názory, ale i jeho zemi? Proč jej Nature , jeden z nejprestižnějších vědeckých časopisů, v roce 1985 vydal s blahosklonnou poznámkou, že ,,popularita, jíž se spisy Kindžiho Imanišiho těší v Japonsku, dává nahlédnout do japonské společnosti"? Cožpak nelze totéž říci o Darwinově teorii neustálé konkurence, která vzešla ze společnosti, jež dala vzniknout volnému trhu a kapitalismu?

To continue reading, please log in or enter your email address.

Registration is quick and easy and requires only your email address. If you already have an account with us, please log in. Or subscribe now for unlimited access.

required

Log in

http://prosyn.org/OGQ3EUX/cs;