0

Léčba daněmi

Co dlužíme svým praprapravnukům? Jaké kroky jsme dnes povinni učinit, abychom pro své potomky i pro planetu snížili rizika vyplývající ze stále pravděpodobnějšího globálního oteplení a klimatických změn?

Téměř každý – snad s výjimkou ExxonMobilu, viceprezidenta USA Dicka Cheneyho, jejich placených služebníků a pomýlených nohsledů – chápe, že když lidé spalují uhlovodíky, uvolňuje se do atmosféry oxid uhličitý, jenž se zde chová jako obrovská duchna, která pohlcuje infračervené záření stoupající zdola, a tím otepluje zeměkouli.

Téměř každý také chápe, že globální oteplování sice může být mnohem menším či větším problémem, než naznačují současné modely, ale že tato nejistota není omluvou pro nečinnost. Nejistota ohledně změn globálního klimatu by nás spíše měla vést k tomu, abychom proti nim dělali více, než kdybychom na základě centralizovaných projekcí věděli, jak přesně se budou dále vyvíjet.

A konečně téměř každý souhlasí, že vlády, neziskové instituce a energetické firmy by měly vynakládat mnohem větší prostředky na vývoj technologií, které produkují energii bez uhlíkových emisí, odbourávají je z atmosféry do lesů nebo oceánů a ochlazují zeměkouli tím, že odrážejí větší množství slunečního světla, jež na ni dopadá.